Proč roste tolik hub? Odborníci: Díky sopce Eyjafjallajökull!
Nadprůměrná houbová úroda v posledních dnech zamotala hlavu nejen mykologům, ale i meteorologům. V celé střední Evropě lze mluvit doslova o houbové explozi a mnozí se ptají, jak je to možné?
Pamětníci totiž uvádějí, že podobná houbová sklizeň se konala v roce 1986 po jaderné havárii v Černobylu. Tehdy rostly houby opravdu mohutně a v lese je našel pomalu i slepý. Dnes je situace podobná a objevily se již spekulace, že za tím mohu být i rozsáhlé požáry v Rusku, které zasáhly i z dob Černobylu zamořené lesní porosty.
„To je vysoce nepravděpodobné, protože v době lesních požárů jsme nad naším územím měli západní proudění, spad popílku ze zamořených lesů se k nám vůbec nedostal,“ objasňuje Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress. „To už je pravděpodobnější, že by růst hub ovlivnil spad popílku z jarní exploze islandského vulkánu Eyjafjallajökull,“ uvedla meteorložka.
Naráží tak na známé úsloví, které praví, že »nejdřív hnůj a potom úroda«. Vysvětlovalo by to i nadúrodu hub v celé střední Evropě. Podobné žně jako my zažívají i bratři Slováci, Rakušané a Němci. Ani Poláci na tom nejsou s houbami špatně.
„Houby vydatně rostou po celém území střední Evropy, což je výsledkem především teplých nocí a velmi vlhkého ovzduší. Jsou to pro ně naprosto ideální podmínky,“ tvrdí Honsová s tím, že houbově příznivé počasí ještě nějakou dobu rozhodně vydrží.
V kuloárech se hovoří nejméně o třech týdnech. Zároveň ale existují místa, kde je hub málo, respektive vůbec nerostou. „Jediným místem, kde se houbám nedaří, jsou rakouské horské oblasti ve výšce 1500 metrů nad mořem. Tam již v noci regulérně mrzne, tam bych houby nehledala,“ uzavřela Honsová.
