Velká příloha o mobilních telefonech - Kouzelný svět smajlíků!

Používají ho nejen puberťáci, ale i manažeři a občas po nich sáhnou i důstojní profesoři.

Grafická podoba notoricky známého smajlíka, tedy žlutý obličejíček, se poprvé objevila v roce 1953 v deníku New York Herald Tribune jako součást reklamy na film Lili. Tehdy se však smajlík příliš neuchytil. Koncept oprášil kreslíř Harvey Ball, který smajlíka použil jako firemní grafiku mající za úkol pracovníky jednoho podniku motivovat, aby se víc usmívali na zákazníky. Nápad se zalíbil a za chvíli se obličejíček objevuje na vizitkách, jako samolepky i odznáčky. Zákazníci prosí zaměstnance, zda by nemohli mít taky takové veselé ozdoby, a obrovský byznys se rozjíždí. Prodá se 50 milionů kusů a Harvey Ball si může jen rvát vlasy. Podobu smajlíka si nenechal patentovat a jako honorář dostal pouhých 45 dolarů, tedy 900 korun. Kdyby na patentovací úřad vyrazil, byl by z něj nyní milionář.

Textová verze poprvé mezi studenty

Elektronická komunikace se v posledních třiceti letech rozšířila po světě rychlostí blesku. Brzy se však objevil problém. Jak přenést do elektronické komunikace neverbální znaky jako jsou výraz obličeje nebo tón hlasu, které nám obvykle signalizují, jestli mluvčí mluví vážně, nebo to myslí ironicky.

Abychom byli spravedliví, vůbec první dochované spojení dvojtečky, pomlčky a závorky bylo použito v textu z roku 1897. Nikdy se však nepodařilo dokázat, že šlo o záměrné použití »smajlíka«. Nejspíš se písařka jednoduše překlepla.

Soubor znaků byl úmyslně použit poprvé v osmdesátých letech na půdě Pensylvánské univerzity v USA. Místní profesor Scott Fahlman si všiml, že mezi studenty, kteří spolu diskutují na tehdy populární online elektronické nástěnce, často dochází k nedorozuměním. Vtipy a ironie jsou obvykle považovány za vážně míněnou poznámku. Nejprve chtěl profesor úsměv nahrazovat například písmenem X nebo jiným znakem, pak ho ale napadlo geniální řešení. Uvědomil si, že dvojtečka, pomlčka a závorka skutečně vypadají jako úsměv či naopak zamračený obličej. Vítězné tažení textového smajlíka světovými sítěmi mohlo začít...

BTW ROFL! Rozumíte?!

Elektronická konverzace je dnes protkána desítkami zkratek. Většinou pocházejí z angličtiny, ale rozšířily se po celém světě a používají je samozřejmě i Češi. Nejoblíbenější jsou především mezi mladší generací.

Velká anketa mezi čtenáři Aha! Jak máte v mobilu uloženého svého partnera? Kapustňáček, Vichřice, Zubatka...

Naštvaná Saúdská Arabka před pár týdny podala žádost o rozvod poté, co zjistila, že ji její manžel má v mobilním telefonu uloženou pod názvem neblaze proslulé americké věznice Guantánamo. Hrozí takový průšvih i vám? Jak vlastně máte své partnery uloženy? Deník Aha! vyrazil do ulic, aby zjistil, jaké jméno se vám zobrazí, když vytáčíte číslo svého partnera. A nestačil se divit! Muži vynalézavě dávají před zdrobněliny A, aby svou lásku měli rychle po ruce. Ženy nejčastěji užívají zvířecích přezdívek. Obecné výrazy jako »Láska« a »Miláček« slouží většinou těm, kteří partnera často střídají, aby se jim to nemohlo poplést...

Nová nemoc SMS: Metrotextualita

Průzkum společnosti TMobile odhalil novou posedlost, kterou trpí lidé píšící textové zprávy. Metrotextuálové jsou převážně muži, kteří stále častěji vkládají do textových zpráv smajlíky nebo virtuální pusinky. Podle průzkumu 22 % mužů pravidelně končí zprávu právě těmito znaky. Líbajícího smajlíka nebo slovíčko »kiss« muži píší, i když posílají SMS jen kamarádovi, nikoli dívce. Touto novou »chorobou« trpí převážně pánové ve věku 18 až 24 let. V kategorii nad 55 let ji najdeme u každého desátého uživatele. Název tato posedlost získala spojením slov »metrosexuál« a»text«.

Nepamatujeme si ani pět čísel... aneb Co o Češích a mobilech prozradily statistiky

• 70 % Čechů si nepamatuje ani pět uložených čísel ze seznamu.
• 35 % Čechů má v mobilu uloženo více než 150 kontaktů.
• 33 % Čechů už alespoň jednou telefon ztratilo. Nejvíc se to děje mužům do 24 let.
• 800 Kč je průměrná platba, kterou každý Čech zaplatí za měsíční účet.
• Mobil vlastní každý druhý dospělý Čech. A takřka každý student.
• 42 % Čechů si nezálohuje svoje kontakty.
• 33 % Čechů se neubrání a aspoň jednou se podívá do mobilního telefonu svého partnera.
• 3,5 minuty je doba, kterou denně protelefonuje každý Čech.
• Nový telefon si kupujeme v průměru každé 2 roky. Většinou se jedná o přístroj s průměrnými funkcemi. Musí ale mít zabudovaný fotoaparát.