Karel Schwarzenberg: Jsem ojetina, ale ještě funguju!

Jak byste zhodnotil současné dění na naší politické scéně?

„Normální politická scéna v předvolebním období. Nevidím na tom nic mimořádného. Já jsem mnoho takových zažil, mě to moc nerozrušuje.“

Co taková vajíčková válka před eurovolbami?

„Podívejte se, vajíčkovou válku nepovažuji za něco tak mimořádného. V Evropě se objevuje častěji. V jiných zemích, například ve Francii, se také používají rajčátka či vajíčka. A dokud to tak zůstane a nejsou to šutry, Pánbůh zaplať.“

Ale dřív to u nás takhle vyhrocené nebylo...

„Dobrý pan Paroubek lidi naštval tím, jak svrhnul předsednictví, poněvadž Češi nemají rádi, když někdo snižuje prestiž České republiky. A to mladé lidi naštvalo. Trochu nešikovnou reakcí se to prodloužilo déle, než bylo nezbytné. Ale říkám, v jiných zemích je to mnohem běžnější.“

I neustálé sprosté nadávky a napadání, třeba mezi hejtmanem Rathem a jeho předchůdcem Bendlem?

„To je druhá věc – jsou to dva kohouti na jednom smetišti, což vždy vede ke střetu. A mimo to pan doktor Rath je poněkud svérázný politik. Jak chováním a přidělováním financí, tak čistkami, které jsme už řekněme od sedmdesátých let nezažili. To vše u nás zase zavedl. A tím se předvolební situace vyostřuje.“

Nedávno jste byl označen za jediného českého politika, který má slušné vychování…

„O tom byste se musel pobavit s mými zesnulými rodiči, ti mě v tomto smyslu tvrdě vychovávali. To byla jiná doba. To ještě rodinná výchova opravdu fungovala. Takže to není zásluha moje, ale rodičů.“

Jak vás rodiče vychovávali?

„Dodnes si pamatuji na oprávněnou facku od otce. Když jsem byl dítě, mojí největší zálibou byly koně. Byl jsem jimi fascinovaný, pořád jsem byl ve stáji. Jednoho dne jsme zapřáhli koně a vyjeli. Auta byla za protektorátu všude konfiskovaná, takže to byla jediná možnost vyjížďky. Nejkrásnější bylo, když jsem seděl vpředu vedle otce, on mi předal otěže a učil mě. Vyjížděli jsme z Čimelic směrem na Mirotice. Podél silnice šel sedlák a zdvořile nás pozdravil. Otec pozdrav opětoval, jenže já měl oči jen pro kobyly. A najednou jsem dostal takovou facku, že se mi skoro hlava otočila! I po 65 letech si ji pamatuji. Od té doby vím, že když člověk pozdraví, má se pozdravit zpátky. Byla to velmi dobrá výchova.“

Existuje způsob, jak vychovat dospělé politiky, aby u nás úroveň politické kultury alespoň trochu stoupla?

„Od jistého věku lidi nevychováte. Takže aby se politici poučili, že hulvátství, sprosťárny a podrazy nepřispívají k volebnímu úspěch, to je na našem voličstvu. Dokud si politik myslí, že uspěje, tak udělá všechno...“

Mají nové strany u nás vůbec nějakou šanci?

„V tom jsem byl vždy skeptický. Podle mého názoru nové strany vznikají v mimořádných situacích. Třeba když se hroutí politický systém. To bylo u nás po roce 1918. Teď po roce 1989 vznikly samé nové strany, které mají málo co do činění těmi starými.“

Mluvíte o hroucení politického systému. To už je to tak strašné i u nás?

„Tak daleko ještě nejsme, protože obě velké strany zůstávají. Nicméně je dostatečný počet voličů, kteří nechtějí volit komunisty a kterým, mírně řečeno, nesedí ani jedna z těch velkých stran. A ti hledají někoho – a my podáváme nabídku.“

Kdo by vám měl při plnění slibů pomoci? Mluví se o tom, že se k TOP 09 přidá i premiér Jan Fischer a exministr Vladimír Mlynář…

„Pan Fischer je premiér, to bych si ani netroufal ho oslovit či v to doufat. Vláďa Mlynář je můj kamarád po 25 let, ale je teď plně zaměstnán jako hlavní poradce premiéra Fischera. A všichni, kteří převzali obtížný úkol pracovat v přechodné vládě, by se měli nechat na pokoji. Když pak (Vladimír Mlynář – pozn. red.) skončí svůj úkol a chtěl by se k nám připojit, byl by velice vítán.“

Máte vřelý vztah i s Václavem Havlem, jste přátelé. Podpoří vás v kampani?

„On podporuje zelené, což je dobře známo. Já ho od nich nechci odtáhnout, zelené považuji za důležitou součást politického života. Považuji Ondřeje Lišku za dobrého šéfa, přeji mu, aby se mu podařilo dát stranu do pořádku.“

Pan Kalousek oproti očekávání kandiduje ve středních Čechách proti panu Rathovi a panu Bendlovi. Má vůbec proti hejtmanovi a bývalému hejtmanovi šanci?

„Jsem o tom přesvědčen. Považuji hejtmana Ratha za našeho důležitého spojence. Málo lidí nám přivedlo tolik stoupenců jako on!“ (směje se)

Politologové hodnotí program TOP 09 kladně. Na čem chcete stavět?

„Musíme více prosadit právo. Dále snížit míru byrokratizace a korupce. To jsou spojité nádoby. Totéž platí pro zdravotnictví a důchodovou reformu. Nemůže se odděleně reformovat, je to propojené. A je opravdu nejvyšší čas. Jde tu taky o odpovědnost. Každý musí být za svým činem jasně rozpoznatelný.“

Když jsme spolu asi před třemi měsíci mluvili, řekl jste mi, že jste českou politickou scénou znechucen a po skončení svého senátorského mandátu s politikou nadobro skončíte. Co vás přimělo ke změně názoru?

„Hodně věcí se zhoršovalo, proto jsem změnil své rozhodnutí. A řekněme jeden blbý argument: toho času jsem ještě poměrně oblíbený politik. To je prostě politický kapitál. Když má člověk popularitu a lidé se ho ptají co a jak, tak má sílu prorazit. Takže to setrvání v politice je vlastně povinnost.“

Nejste už z toho věčného handrkování »politicky« unaven?

„Ne politicky, ale za ty dva roky nepřetržitého nasazení, kdy nebyla dovolená, jsem byl hotový fyzicky – to řeknu upřímně. Chtěl jsem jet loni v létě na dovolenou. Když jsem se rozjel, už u Jihlavy mě stihly první telefony. Putin se rozhodl zapochodovat si do Gruzie. V takové situaci se ministr zahraničí musí vrátit na ministerstvo. “

Zhruba před rokem jste se znovu oženil s bývalou manželkou. Co říká na to, že jste se rozhodl pokračovat v politice?

„Ona mě přece jen poměrně dlouho zná a fandí mi, ale každý žijeme svým životem. Ptá se mě, jak se mi daří, a těší ji, když uspěji. Ale žije v Rakousku, takže to není středem jejího zájmu. Ale přeje mi, abych uspěl...“

Nepřemlouvala vás, abyste už nekandidoval a trávil víc času s ní?

„Myslím, že je oprávněné, když řeknu, že bych jí šel po čtrnácti dnech strašně na nervy. (směje se) Myslím, že je docela šťastná, když se opravdu zabývám vlastními věcmi a nejdu jí ani jiným na nervy.“

Máte už dospělé děti, váš nejstarší syn žije a pracuje v Česku. Jak se na váš politický život dívají právě vaši potomci?

„Nejstarší syn má poněkud skeptický názor na naši politickou scénu. Asi by v soukromém rozhovoru použil jedno slovo, kterým jsem se tu svého času proslavil, a označil mě za magora. (směje se) Střízlivě se na to dívá i mladší kluk. Dcera, která je šťastně provdaná v Anglii, je nadšená, fandí mi a říká, že to bude úspěch. Ale především, oni mají svůj život a svoje zájmy.“

Už se objevily názory, že v politice chcete setrvat jen kvůli moci, po které prý toužíte...

„Politik, který nechce moc, je jako ženich, který nechce se svou nevěstou spát. Pokud to tak je, pak toho má nechat. Politiku máte dělat, abys-te něčeho dosáhl. A k dosažení musíte mít taky jistou moc. Ovšem ne moc jako samotnou, to je potom životu nebezpečné. To už pak bojujete jen o tu moc. Ale když chcete něčeho dosáhnout v politice, bez toho to nejde. A vy to musíte chtít! Jinak do toho nemáte jít.“

Jak vy sám vidíte svou budoucnost v politice?

„Už opravdu omezenou. Pokud, dejžto Pánbůh, vyhrajeme a dostanu se do parlamentu, měl bych před sebou ještě čtyři roky práce ve Sněmovně. Pak by bylo na čase, abych se pomalu stahoval z věkových důvodů. Nechci tu nekonečně strašit.“

Zmiňoval jste svůj věk – zvládnete ty čtyři roky zdravotně?

„Proto jsem jel na důkladnouprohlídku do lázní. Doktor ří-kal: Když se vám nic nestane, což člověk nikdy neví, může-te čtyři roky plného nasazení vydržet. To je klíčové, protože by bylo krajně nezodpovědné do něčeho jít s vědomím, že to nemůžu dotáhnout.“

Takže podle lékařů jste zdravotně v pořádku?

„No, jsem ojetina s náhradními díly, ale ještě funguju.“ (směje se)

Často se o vás mluví jako o možném novém ministru zahraničí. Byl byste ochoten znovu zasednout ve vládě?

„Přiznávám, že mě ministerstvo zahraničí zajímá. Dělal jsem to rád a myslím, že ne tak špatně. Takže ano. A je tu ještě několik úkolů před námi, které bych rád udělal, pokud to bude možný.“

Co máte konkrétně na mysli?

„Je nutné, aby se česká zahraniční politika nadále zaměřovala na další rozšíření Evropy. Musíme se také starat o to, abychom po předsednictví nabyli dostatečnou váhu v Bruselu.“

A jak se díváte na současný stav kolem amerického radaru u nás?

„Radar je toho času v ledničce. Prioritou prezidenta Obamy je pokusit se navázat rozhovory s Íránem a pokud možno dosáhnout, aby Írán odstoupil od přímé jaderné výzbroje. Pokud uspěje, radar není potřebný. Když ovšem tyto rozhovory ztroskotají a jaderné nebezpečí se zvýší, bezesporu radar zase přijde na pořad dne.“

Co říkáte na zavedení kanadských víz pro Čechy? Jak se k tomu podle vás postaví EU?

„Přijde delší handrkování. Nesmíme ale zapomenout, že klíčová otázka je: Co uděláme my? Nejdůležitější je, abychom si nejdřív uklidili vlastní stáje.“

Zlí jazykové tvrdí, že kdyby Kanada zavedla víza například Němcům, reakce EU by byla okamžitá...

„Je to proces zdlouhavější. Ale v životě a ve světě to tak bývá, že když jste velký, bohatý a silný, máte poněkud větší vliv, než když jste chudý, k tomu jste se ještě pokryl ostudou a jste rozhádaný doma. Takový stát má menší vážnost, to si musíme přiznat.“

ŠIMON HRADNÍ