Ivana Bernardová: 9 let bojuji o syna
PRAHA (lt) – Bezmoc, smutek a stesk. Přesně tyto pocity prožívá Ivana Bernardová (52) z Prahy, která už devět let bez úspěchu bojuje o svého syna. Tomáš (14) skončil po rozvodu rodičů v dětském domově a nyní ho vychovává otec. Ona sama ho nemohla jedenáct měsíců vidět ani slyšet.
Teď se s Tomášem setkává jen na dvě hodiny měsíčně a pod dohledem. Svého syna tak postupně definitivně ztrácí...
Vše začalo před devíti lety, kdy bylo Tomáškovi, který trpí autismem, pět let a jeho rodiče se chtěli rozvést. Znalkyně tehdy napsala posudek, podle něhož je paní Bernardová osobnost s narušenou sociální přizpůsobivostí a má agresivní pnutí. Na základě této zprávy pak Tomáš putoval do dětského domova. „To je nesmysl. Paní Krupová mi pak řekla, že si tu moji diagnózu jenom myslela. 
A ať si stěžuji na sociálku, že sociálka konala,“ vysvětluje Bernardová. „Nikdy jsem nic takového neřekla. O znaleckých posudcích navíc nepodávám informace, a už vůbec ne po telefonu,“ řekla nám soudní znalkyně MUDr. Maria Krupová.
Faktem zůstává, že Tomášek se najednou ocitl v dětském domově bez matky. „Ten okamžik, kdy mi ho brali, nikdy nezapomenu. Tomášek se mě držel kolem krku, asistovala u toho justiční stráž i policie. Nakonec mi dali ruce za záda a násilím odervali jeho ručičky. Odvezli ho jen v roláčku a v punčocháčích,“ vzpomíná se slzami v očích Bernardová, která se po brutální události zhroutila a skončila na psychiatrii.
Máma Tomáše není schopná pochopit, proč se synem měla najednou jedenáct měsíců úplně zakázaný styk. „Má to to dítě chápat tak, že je jeho máma špatná, že na ni má zapomenout?“ zoufá si Bernardová.
Tomáše později dostal do péče jeho otec a matce soud povolil styk se synem jen na dvě hodiny měsíčně. A to i přesto, že se paní Bernardové zastala i předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. „Každé dítě potřebuje mámu. Paní Bernardová není svému synovi nijak nebezpečná, je to starostlivá matka. Měla by mít dovoleno vídat ho častěji a brát si ho na návštěvy do Prahy,“ řekla Marie Vodičková.Situace je ale úplně jiná. Za svým synem sice jeho máma jezdí v povolených termínech, on se od ní ale kvůli malému kontaktu čím dál víc vzdaluje... „Mluví se mnou málo. A mně docházejí síly. Nikdy by mě nenapadlo, že se budu devět let soudit o normální věc, která je lidská. Mít vedle sebe svého syna a starat se o něj,“ dodává žena, která by chtěla poznat mámy, které jsou ve stejné situaci jako ona.
Foto Aha! – Martin Pekárek, ara
