Udeřilo 1700 blesků za 5 minut!

Neuvěřitelnou podívanou skýtá v těchto dnech obloha, která je zdrojem vydatných srážek. Hromy a blesky k bouřkám neodmyslitelně patří a v těchto dnech jich můžeme na obloze napočítat několik stovek za minutu!

„Blesky jsou typickým doprovodným jevem bouřek, a protože se nacházíme v období zvýšené bouřkové aktivity, tak máme i více blesků,“ řekl Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu. Zároveň dodal, že hlavní bouřková sezona je na přelomu května a června.

V noci na včerejšek zaznamenali meteorologové na území ČR ve špičce 1700 bleskových výbojů v průběhu pouhých pěti minut, průměrný počet za celý den pak byl 306 blesků z 5 minut.

Zajímavosti o blesku

• Blesk může uhodit z mraku vzhůru stejně jako dolů.
• Za vteřinu urazí až 60 km.
• Blesky vystřelují až do výšky 95 kilometrů.
• Průměrný blesk nese proud 30 kA.
• Okolní vzduch se při úderu blesku ohřeje až na 30 000 °C.
• Může se vyskytnout i v mracích z popela při sopečných výbuších.

Liják za lijákem... Proč tolik prší?

Na Česko pořád padá voda. Už týden! Den co den! Jeden den víc, druhý den méně... Odkud se ale tolik vody pořád bere?

1. Je abnormálně vlhko
   Voda kolem nás vždy byla a je. Vzduch totiž obsahuje vodní páru. A teplý vzduch jí může obsahovat mnohem víc než studený. Když dochází k náhlému ochlazování vzduchu, vodní pára kondenzuje, sráží se a stává se viditelnou. Dešťový mrak je vytvářen právě takovou kondenzovanou vodní párou. Kapičky se srážejí a když dosáhnou takové váhy, že je hustá pára (mrak) neudrží, začnou padat dolů. Když se srazí dva a více dešťových mraků, dojde k bouřce. I proto je situace u nás taková, jaká je – přes den je dusno a vzdušná vlhkost je téměř nesnesitelná. Jakmile se k večeru ochladí, spustí se na Česko proudy vody...
2. Může za to Balkán
   Důvodem, proč se u nás vyskytl tak abnormálně vlhký vzduch, je jihovýchodní tlaková níže, která ho k nám přinesla z oblasti balkánského poloostrova. Nad Středozemním mořem se odpařují kvanta vody, které působením vzdušných proudů putují přes půlku Evropy, aby u nás narazily na studenou frontu ze západu. Nastane prudké ochlazení a to nemůže dopadnout jinak, než že začne »lejt jako z konve«.
3. Má v tom prsty sopka
   Vlhký vzduch ale není důvodem, proč jsme měli studený začátek léta. Za to může pravděpodobně jiná klimatická anomálie. V březnu totiž na Aljašce explodovala sopka Mount Redoubt. Existují studie, které prokazují, že po sopečném výbuchu dojde v následném letním období na opačné straně zeměkoule k výraznému ochlazení. Podobně tomu tak bylo například v roce 1912 po výbuchu vulkánu Katmai na Aljašce.