Pobodaný Honzík sténal: Mami neboj, já ti neumřu!

Honzík Rokos

12. srpna 2008 • 02:00

ÚSTÍ NAD LABEM – Otec zavražděného Honzíka (†5) Roman Rokos včera u ústeckého soudu poprvé pohlédl do očí zrůdám, které jeho syna připravily o život. Motivem jejich ohavného činu byla touha po pomstě.

Kauza zavražděného chlapce (†5)

Rokosova bývalá partnerka Antonie Stašková totiž neunesla, že soud svěřil Honzíka do péče nenáviděnému exmanželovi. Teď proti sobě oba rodiče stanuli poprvé od hrůzné vraždy...

„Nechápu, proč mě tolik nenáviděla, že kvůli tomu Honzíka zabila. Ale teď k ní cítím něco podobného, jenom dívat se na ni je pro mě těžké,“ uvedl zdrcený Roman Rokos, který detaily hrůzné výpovědi Staškové ani jejího přítele a spolupachatele Pavla Grepla neslyšel. Dnes bude u soudu vypovídat jako svědek, a proto ho soudce společně s jeho přítelkyní Jitkou poslal pryč z jednací síně.

Grepl i Stašková svalovali vzájemně vinu jeden na druhého, oba při výpovědích dramaticky plakali. Shodují se pouze na tom, že to byla Stašková, kdo se pokusil dítěti píchnout vzduch do žil.

Na tom, kdo zasadil dvě osudné rány nožem, se před soudem neshodli. Grepl tvrdí, že Stašková stála se synem u jámy, držela ho za ruku a přitom ho bodala. Chlapec měl ještě dojít za auto se vyčůrat, a pak mimo jiné řekl: „Maminko, neboj se, já ti neumřu.“

Grepl pak chlapce odnesl do auta na zadní sedačku a tam sténající dítě udusil.

Antonie Stašková svého přítele nijak nešetřila. „Chtěl nás zabít oba. Byl to jeho nápad. Vykopal nám jámu, ale já jsem ji chtěla nejdřív vidět,“ uvedla.

Když se jí soudce ptal, proč zraněnému Honzíkovi, který v bolestech čtyři hodiny umíral v autě, nepomohla, naplno se odhalila její nenávistná povaha: „Mohla jsem, ano! Ale proč bych to dělala, když mi ho pořád brali. Kdyby ho zachránili, dostal by ho on!“ Ačkoliv se snažila vytvořit dojem, že byla po vraždě zdrcená, soud jí neuvěřil. Nožem, kterým chlapce ubodali, si totiž Grepl i Stašková později běžně krájeli chleba.

Co také zaznělo u soudu:

Soudce: Jaké byly vaše vztahy s Romanem Rokosem?
Grepl: Dobré, neměli jsme žádné problémy.
Soudce: Vyhrožoval jste mu, že ho zabijete?
Grepl: Ano.
Soudce: Co se stalo s nožem, kterým byl Honzík zavražděn?
Stašková: Normálně jsme ho používali, na krájení chleba a tak podobně.
Soudce: A to vám nevadilo?
Stašková: Už byl očištěný.
Soudce: To ano. Já spíš myslím, jestli vám nevadilo, že jde o stejný nůž, kterým byl zavražděn váš syn.
Stašková: No, Grepl ho očistil.
Přísedící: Proč jste Honzíkovi nepomohla, když v autě čtyři hodiny umíral?
Stašková: A k čemu by to bylo?
Přísedící: Zůstal by naživu!
Stašková: Stejně by mi ho sebrali. Pořád mi ho brali. A dostal by ho on!