Test Aha! Jak jsme ohleduplní? »Zraněný« cyklista? Nezájem!

Za 9 minut u něj zastavila jen 4 z 58 aut

Nakonec, přestože jsme test museli ukončit předčasně, z toho čeští řidiči nevyšli až tak špatně.

Test se uskutečnil na proslulé motorkářské silnici první třídy spojující středočeský Mělník a severočeskou Českou Lípou. Právě tady ležel v křoví několik dní mrtvý motorkář, aniž by si ho někdo všiml.

Vhodné místo jsme vybrali pár stovek metrů před vesnicí Tupadly ve směru od Mělníka. Je tu sice série zatáček, ale cyklista »upadl« na místě, kde bylo přece jen s trochou opatrnosti možné zastavit, aniž by řidič riskoval, že do něho někdo nabourá.

Původně jsme chtěli dvacet minut počítat, kolik aut projede kolem bez povšimnutí a kolik řidičů naopak zastaví a nabídne pomoc. Pro ty jsme měli připravenu historku o tom, že jde pouze o křeč a za chvíli to přejde.

Průběh testu

• 1. minuta: Cyklista je připraven na svém místě, kolo leží pohozeno opodál, a fotograf s redaktorem počítajícím auta jsou ukryti v lese.
• 2. minuta: Hned 5. auto zastavuje. Cyklistu přejíždí o pár desítek metrů, vybíhá z něho mladá žena a rozrušeně se ptá, zda něco nepotřebuje. „Vyděsila jsem se, že vás srazili,“ říká. Několikrát se ujistí, že si cyklista pomůže sám a teprve pak pokračuje v jízdě.
• 4. minuta: Zastavuje felicia – starší pán – opět po ujištění, že se nic neděje, odjíždí.
• 6. minuta: V protisměru zastavuje dodávka. Muž stahuje okénko a mluví s cyklistou. Nevystupuje, protože je ujištěn, že pomoc není třeba.
• 7. minuta: Zastavuje auto s mladými lidmi.
• 9. minuta: Pokus ukončuje příjezd policejní hlídky – dostala totiž hlášení od řidičky, která se bála z obav o svoji bezpečnost zastavit, že tam leží sražený cyklista. Legitimují nás a my se omlouváme za v tomto případě zbytečný výjezd.

Pohled figuranta:

„Ležíte ve škarpě, kolo pohozené vedle vás a není vám dvakrát příjemně. Víte totiž, že si z lidí děláte trochu blázny, zneužíváte jejich ochotu. I policisté kvůli tomuhle pokusu vyjeli zbytečně… Sluší se jim omluvit. Daleko horší je ale druhá věc. Zjistíte totiž na vlastní kůži, že většině motoristů je ukradené, co se děje kolem jejich vlastního auta. Můžete tam klidně umírat a oni si dál pojedou po svém, hlavně co nejrychleji být na místě. Frnk, frnk! Auta, desítky aut, kolem vás bzučí bez povšimnutí. Přitom metr od krajnice ve žlutém tričku a červených kraťasech nejste v zeleném lese úplně nenápadný. Pár jich zastaví, nabídnou pomoc. Ale je to snad pozitivní zjištění? Ne! Kam se, proboha, dívaly zbylé desítky řidičů... I minuta té komedie pro mne byla jako věčnost. A to si představte, že by ve škarpě ležel vážně zraněný cyklista, pro něhož je věčnost pouhá vteřina. Rozhoduje totiž o tom, jestli přežije, nebo zemře…“

Pavel Křiklan, autor je neřidič