Seriál 3. díl: Šikana, sítě, deprese, izolace... JAK NA DĚTSKOU DUŠI
Na dětskou psychiku v současné době působí mnoho faktorů. Například vztahy mezi rodiči, styl výchovy, emoční podpora i stabilita rodiny hrají zásadní roli. Konflikty, rozvody nebo nedostatek pozornosti a podpory představují pro dětskou duši rizikový faktor.
Pozor na sociální sítě
Důležité je i prostředí školy a vztahy s vrstevníky. Negativní vliv má šikana, tlak na výkon nebo nevhodné pedagogické přístupy. Mobilní telefony, sociální sítě i internet mají v posledních letech stále větší vliv. Nadměrné využívání sociálních sítí je spojováno se zvýšeným rizikem úzkosti, depresí, problémů se sebevědomím a izolací, ale mohou mít i pozitivní vliv při správném používání (sdílení, informovanost, kontakt s vrstevníky).
Nárůst depresí a sebevražd
Podle dětských psychiatrů a psychologů došlo k nárůstu rozvoje nových depresivních a úzkostných poruch, zejména u dětí, které dosud nebyly v psychiatrické péči. Přibylo fyzické i psychické násilí v rodinách a také sexuální zneužívání. Dále se několikanásobně zvýšil počet případů poruch příjmu potravy. Několikanásobně vyšší je výskyt sebevražedných pokusů, bohužel i dokonaných sebevražd u dětí. Zmnohonásobil se výjezd záchranky k intoxikovaným dětem, které jsou pro nedostatek dětských psychiatrických lůžek hospitalizovány na pediatriích a čekají na překlad na psychiatrické lůžko.
Víc než 6 měsíců čekání
Děti pak často odcházejí domů, některé i bez psychiatrického vyšetření z důvodů extrémního nedostatku ambulantních dětských psychiatrů. Doba čekání na umístění dítěte na pedopsychiatrické lůžko nezřídka přesáhne i 6 měsíců, mezitím se může psychický problém dítěte stát chronickým a velmi se zhoršit.
Agresoři přitvrzují
Skutečně velkým problémem ve školních kolektivech, ale i mimo školu, je stále nevymýcená šikana. V televizních zprávách často vidíme, jak nezletilí v přesile jiné dítě surově bijí. A dokonce se šikanátorkami stávají i dívky školou povinné. „Šikana je vlastně nemoc vztahů. Na počátku jejich narušení jsou děti ještě ochotny o tom s rodiči mluvit a také je dobrá šance negativní proces zastavit a následně i obnovit vhodné vztahy ve třídě. Proto je nesmírně důležité, aby rodič v této věci bezprostředně spolupracoval s třídním učitelem,“ vysvětluje dětský psycholog Miloslav Čedík.
Signály nebezepčí
Rodiče by si tedy měli všímat signálů, které jsou pro šikanu typické:
• Dítě ztrácí kamarády, straní se kolektivu.
• Má zničené nebo často ztrácí osobní věci, pomůcky, oblečení.
• Často říká, že má bolesti břicha, nechce chodit do školy.
• Objevují se modřiny, škrábance bez jasného vysvětlení.
• Dítě odmítá o škole nebo spolužácích mluvit.
• Vyhýbá se společným aktivitám, je smutné, bojácné, úzkostné.
• Dochází k náhlým změnám, poruchám spánku, zhoršení nálady.
Problém zvaný kyberšikana
Kyberšikana se děje při komunikaci v online prostředí. Je nějaká šance takovému jednání předejít? Ano, je. Prevence kyberšikany u dětí vyžaduje kombinaci technických, výchovných a komunikačních opatření. Je potřeba s dětmi mluvit na rovinu o jejich aktivitách na internetu, vysvětlujte jim rizika i to, že se vám, rodičům, mohou svěřit, pokud se necítí v bezpečí. Naučte děti, jak si chránit soukromí v online prostředí, jak rozpoznávat nevhodné chování a nereagovat na urážlivé zprávy. Rozvíjejte u dětí empatii, respekt k druhému a digitální gramotnost. Vhodné je i aktivovat bezpečnostní filtry, používejte silná hesla a učte děti, aby osobní údaje a fotografie sdílely jen s důvěryhodnými lidmi. Pokud si u dítěte nebo dospívajícího vybudujete důvěru, nebude pak mít problém přijít za vámi v případě potíží.
Jak reagovat
Naučte děti blokovat agresory, shromažďovat a uchovávat důkazy (screenshoty, zprávy), neodpovídat na provokaci a v případě potřeby kontaktovat školu nebo policii. Tady jsou největší problémy:
Mladiství do18 let sdílejí svoje intimní fotografie.
Zakázanou pornografii vyrábí 14 % nezletilých.
Ve věku 16 až 17 je to každý čtvrtý dospívající (24 %).
Častěji je zasílají pražané (Praha 35 %, zbytek 13 %).
Závislost na digitálních médiích
Začátek školního roku je pro mnohé rodiny obdobím nových začátků, ale i zvýšeného napětí. Vedle obvyklých obav z nových školních povinností přibývá v českých rodinách ještě jedna vrstva stresu – digitální rodičovství a obava ze závislosti dětí na digitálních médiích. Výzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy ukazuje, že každé 10. dítě ve věku 11 – 14 let má příznaky závislosti na digitálních médiích a rodičů, kteří se potýkají s vyhořením, je téměř půl milionu. Pomoc nabízí projekt 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, v rámci kterého tým odborníků spustí webový portál pro rodiče i odbornou veřejnost. Najdete ho na www.digirozhledna.cz. S rozvojem digitálních technologií a médií, jako jsou např. mobilní hry nebo sociální sítě, vznikla celá nová oblast světa a kultury, do které děti vyrůstají a ve které potřebují podporu a vedení. To pro rodiče představuje nový a náročný úkol, který může přispívat k tomu, že se cítí vyčerpaní, což v krajním případě může vést až k vyhoření v rodičovské roli.
