Čeští vědci zjistili, proč se pejsci štelují k vykonání potřeby
Dřív nebo později se to stane snad každému majiteli čtyřnohého miláčka – prostě tzv. vezme čáru. Někdo má štěstí a na několikeré zavolání mazlíček přiběhne. Jiný neúnavně pročesává okolí a pak se bezradně vrátí domů. A hle, koho nevidí přede dveřmi!
Jak je jen možné, že pejskové dokážou bezpečně klidně i na velkou vzdálenost najít své místo? Ano, je to i čichem. Nicméně podle vědců hraje roli ještě další záležitost, a to je tzv. magnetické navádění. Psi jsou totiž extrémně citliví na geomagnetické pole Země. A přišli na to vědci z České zemědělské univerzity v Praze!
Lepší než navigace
Ti sledovali 27 hafanů po dobu tří let. Každému z nich připevnili na obojek GPS lokátor a kameru a poté své svěřence pravidelně pouštěli z vodítka během procházek.
Když byli pejsci vypuštěni hlouběji v lese a následně zavoláni zpět svým majitelem, podle lokátoru kopírovali severojižní geomagnetickou osu země. „Byl to vysoce stereotypní a konzistentní kompasový běh ve směru od severu k jihu,“ uvádějí autoři studie v závěru publikovaném v časopise eLife. „Je nepravděpodobné, že by to byla náhoda. A že by to bylo vlivem čichu a vizuálních vjemů.“
Podle odborníků je to právě zalesněný terén, který je pro psy – co se navigace domů týče – nejnáročnější. Pokud se vám tedy miláček ztratí v lese, musí se spolehnout pouze na své vrozené instinkty.
Díky za čumák!
Vůbec nejpoužívanější psí superschopností je nicméně čich. Studie ukázaly, že hafíci dokážou vyčenichat předměty nebo lidi na vzdálenost až devatenácti kilometrů. „Průměrný psí nos má 200 až 300 milionů čichových receptorů,“ upozorňuje docentka živočišných věd z univerzity v Nottinghamu Jacquelin Boydová. „Jen pro srovnání – lidé jich mají 5 až 6 milionů.“
Nejenže jim čumák pomáhá při navigaci. Psi takto dokážou i detekovat potenciálně nebezpečné látky. „Například psi, které využívají forenzní specialisté, umějí detekovat 0,01 mikrolitru benzínu, přičemž mikrolitr je jedna miliontina litru,“ dodává Boydová.
