Přes 400 let stará studna na hradě Hukvaldy: Nejhlubší na světě
4 fotografie
Je hluboká 183 metrů, a přesto v ní tehdy nenašli ani kapku vody. Přes 400 let stará roubená studna na hradě Hukvaldy na Frýdecko-Místecku je podle odborníka nejhlubší svého druhu na světě.
„Je skutečně unikátní. Nic podobného nikde jinde neexistuje,“ tvrdí bývalý báňský inspektor a geolog Radúz Klika, která strávil studiem archivů, plánů i terénu stovky hodin. Svůj objev s nadsázkou přirovnává k nalezení Tutanchamonovy hrobky. „V Německu sice existuje studna hluboká asi 190 metrů, ta je ale vytesaná do skály. Hukvaldská je celá roubená z kamenů, což z ní dělá světový unikát,“ vysvětluje. Podle pověstí i dochovaných záznamů byla studna o krejcar dražší než výstavba celého hradu. Nad ní stával srub se šlapacím kolem pro vytahování vody z veliké hloubky, ten měl v roce 1738 shořet, když ho kdosi zápálil svíčkou, kterou si svítil při nabírání vody...
Bezedná...
Studna vznikla už v 16. století, její hloubení bylo mimořádně náročné a také drahé. „Říká se jí bezedná. Ne proto, že by neměla dno, ale proto, že ani v hloubce 183 metrů nenarazili na vodu,“ vysvětlil Klika. Řešení bylo zoufalé, ale geniální. Od dna studny vyrazili podzemní štolu dlouhou zhruba 300 metrů, která k ní přiváděla vodu ze Sklenovského potoka. Podzemní přívod vody byl střeženým tajemstvím. Pokud by se o něm dozvěděli obléhatelé, mohli by ústí do štoly snadno znečistit, třeba hozením mrtvého těla. Přívod od potoka byl proto pečlivě maskovaný.
Vězni i horníci
O vyhloubení studny se mělo rozhodnout zhruba v půlce 16. století. Nejprve tam pracovali vězni, což se podepsalo na kvalitě prvních metrů. Poté přišli italští mistři, kteří s renesanční přesností zvládli asi 50 metrů. Samotnou štolu dokončili kutnohorští havíři – tehdejší hornická elita. „Štola je tak přesná, jako by tehdy měli laser,“ žasne Klika. Měří přibližně 1 na 2 metry a ústí přesně do čtvrtiny kruhu studny.
Dražší než víno
O Hukvaldech se říkalo, že voda je tu dražší než víno. Hrad stojí na 150 milionů let starém flyši – hornině, která vodu neudrží. Na pití ji proto lidé museli nosit v sudech a vědrech z pramene zvaného Bílá studna. Ta byla vzdálená asi 330 metrů a navíc hluboko pod prudkým svahem.
Zkázu dokončil požár
Hukvaldy patří k nejstarším a největším hradům u nás. Založil je kolem roku 1240 šlechtic Arnold z Huckeswagenu, který sloužil králi Přemyslu Otakarovi I.. Později hrad vlastnili olomoučtí biskupové. Jeho osud ale zpečetil ničivý požár v roce 1762.
Stále tikají?
Lidé do studny po staletí házeli kameny i mince, aby si ověřili, zda je opravdu bezedná. Jedna z pověstí vypráví o bohatém turistovi, kterému při naklánění spadly do studny drahé hodinky. Když se prý člověk zaposlouchá, stále na dně tikají.
4 fotografie
