65 let dobývání kosmu: Ve vesmíru žije 10 lidí
8 fotografií
Cesta Jurije Gagarina (†34) do vesmíru změnila svět. Včera bylo pětašedesáté výročí a Mezinárodní den kosmonautiky. Moderní kosmonautika ale už dávno není jen o odvaze jednotlivců a stále častěji nese i českou stopu.
Padl rekord
Novým milníkem lidstva v dobývání vesmíru je úspěšná mise Artemis II, která se po průletu kolem Měsíce vrátila tento víkend zpět na Zemi. Nejen že získala nové zajímavé fotografie Měsíce, ale také se při ní člověk podíval nejhlouběji do vesmíru, kde kdy byl.
Gagarin používal podsedák
První kosmonaut světa byl vybrán i díky své drobné postavě. Jurij Gagarin (†34) měřil pouhých 157 centimetrů, což bylo pro těsnou kabinu Vostoku ideální, ale při výcviku ve stíhačkách musel používat speciální podsedák, aby vůbec viděl z okna.
Američané dominují
Od roku 1961 se do vesmíru podívalo celkem 645 osob ze 43 zemí. Z USA jich bylo 371, z SSSR či Ruska 139. Američanky vévodí i mezi ženami, kdy z celkem 84 kosmonautek bylo z USA 62 z nich. Zatímco nejmladším člověkem v kosmu se stal osmnáctiletý Oliver Daemen, rekord nejstaršího astronauta drží legendární představitel kapitána Kirka ze seriálu Star Trek, William Shatner, který vzlétl v devadesáti letech.
10 lidí žije ve vesmíru
Na oběžné dráze je poměrně rušno. V kosmu žije a dlouhodobě pracuje 10 lidí – sedm na Mezinárodní vesmírné stanici (dvě ženy a pět mužů) a tři muži na čínské stanici Tchien-kung.
Remek zazářil
Československo se do historie zapsalo zlatým písmem 2. března 1978. Vladimír Remek se tehdy stal prvním člověkem v kosmu, který nepocházel z USA nebo SSSR. Na palubě lodi Sojuz 28 strávil téměř osm dní a prováděl světově unikátní experimenty: sledoval růst řas v beztížném stavu a ve speciální peci tavil kovy. Proslavili jsme se i technikou – družice Magion 1, vypuštěná v roce 1978, dokázala zkoumat zemskou magnetosféru a ionosféru.
Raketa s lodí Orion se čtyřmi astronauty odstartovala k obletu Měsíce
Krtek letěl vstříc Měsíci
Slavným českým kosmonautem je paradoxně i plyšový Krteček. Postavička Zdeňka Milera doprovázela amerického astronauta Andrewa Feustela při misích raketoplánů i na ISS. Naposledy se Krtek podíval k Měsíci v roce 2022 v rámci mise Artemis I. Feustel, jehož manželka má české kořeny, vzal s sebou do vesmíru i Nerudovy Písně kosmické.
Praha řídí evropské satelity
Málokdo ví, že srdce evropského vesmírného programu bije v Praze. V Holešovicích totiž sídlí Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), která má na starosti systém Galileo – evropskou obdobu GPS.
Vyrábíme techniku
Artemis II sice startovala z USA a se zámořskou posádkou, ale má i řadu technologií původem z Evropy. Třeba české senzory HERA, které dokáží posádku a loď varovat před nebezpečným vesmírným zářením. Čeští vědci se dnes podílejí i na projektech, jako je sonda Solar Orbiter, pro kterou vyvinuli optiku a elektroniku k pozorování Slunce. A možná budeme mít i dalšího kosmonauta. Český armádní pilot Aleš Svoboda byl vybrán do záložního týmu astronautů ESA a usilovně trénuje na svůj první start.
8 fotografií
