Souboj Orbána s Magyarem: Maďaři rozhodli u voleb
Historický střet, který může změnit tvář Evropy. Včera se v Maďarsku odehrály ostře sledované volby, v nichž proti sobě stáli premiér Viktor Orbán (62) a jeho bývalý spojenec Péter Magyar (45). Ve hře je tak konec šestnáctileté éry. Do uzávěrky vydání ale výsledky ještě nebyly sečteny.
Ještě před pár lety nemyslitelné dnes může být realitou – Viktor Orbán už nemusí dál vést Maďarsko. Ačkoliv jeho strana Fidesz v roce 2022 opozici rozdrtila a zdálo se, že je neotřesitelný, letos je vše jinak. Proti němu stál muž, který jeho systém dobře zná – Péter Magyar, bývalý člen Fideszu a dnes šéf hnutí Tisza. Ten vsadil na konzervativní hodnoty, tvrdou kritiku korupce a ekonomického úpadku za Orbána, slibuje i lepší vztahy s EU a tvrdí, že nechce, aby se Maďarsko stalo závislým na Moskvě.
Současný premiér naopak zůstal věrný své linii – suverenita, migrace, tradiční rodina a ostrá rétorika kolem Ukrajiny. Varoval že Magyar může zemi zatáhnout do války. Vládní kampaň mířila i proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému (48), který se objevil na všech plakátech.
Spálená země?
Podle analytiků se letošní volby liší od předchozích. Opozice je sjednocenější a především – část společnosti je po 16 letech Orbánovy vlády unavená. „Rozhodovat bude hlavně ekonomika a to, že Maďarsko není v dobrém stavu. Pociťují to i občané a voliči, když se podívají do svých peněženek,“ okomentovala předvolební situaci politoložka Pavlína Janebová. Podle ní se proti Orbánovi po letech vlády otáčejí i jeho tradiční voliči. Podobně toi vidí i politoložka Petra Vodová. „Maďarsko ekonomicky stagnuje, což je patrné ve srovnání se zeměmi, které na tom ještě nedávno byly hůře, a nezachraňují ho ani dodávky ruské ropy,“ řekla Aha!. Připomněla také, že země nemůže čerpat evropské peníze kvůli Orbánovým sporům s Bruselem, což dopadá na veřejné finance i náladu ve společnosti.
Hlasy nejsou všechno
Maďarské volby jsou podle expertů svobodné, ale ne úplně férové. Problém podle analytičky Janebové není ve falšování hlasů, ale v systému. „Už v té výchozí pozici není systém spravedlivý,“ řekla. Část poslanců se volí v obvodech stylem vítěz bere vše, zbytek podle celkových výsledků stran. Háček je v tom, že vítězové v obvodech dostávají ještě bonus navíc. „Dochází k tomu, že nejsilnější strana získá ještě další hlasy navíc,“ vysvětluje Janebová. I když opozice získá podobný nebo i vyšší počet hlasů, Fidesz může mít víc poslanců.
Ruské stíny nad volbami
Do finiše kampaně zasáhly i informace o kontaktech maďarské vlády s Moskvou. Podle uniklých materiálů měl Orbán v telefonátu nabízet ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi (72) „pomoc v jakékoliv záležitosti“ a mluvit o jejich velmi blízkém vztahu. Objevily se i nahrávky, podle nichž maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó (47) jednal s Ruskem o zmírnění sankcí EU. „Ruský vliv v Maďarsku je prostý fakt,“ říká Vodová, podle níž Orbánův režim s Putinem dlouhodobě spolupracuje, odebírá ruskou ropu, tlačí na zmírnění sankcí a blokuje pomoc Ukrajině.

