Co se s naším tělem děje, když se na jaře mění čas?
Že už konečně přišlo jaro, nepoznáme jen podle rozkvétajících stromů, ale i podle toho, že si zase seřizujeme hodinky. Například u mikrovlnky to třeba musíme udělat ručně. Neúprosná změna času na letní verzi nám zase vzala jednu hodinu spánku. Přitom se zdá, že rizika převyšují nad benefity…
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden mezi lety 1915 a 1916. Následovalo hned několik období, kdy lidé na změnu myslet nemuseli, a od roku 1979 už si zase ručičky na hodinkách v březnu posouváme pravidelně. Hlavním důvodem bylo tehdy zefektivnění výroby a úspora elektrické energie. Experti napříč obory se nicméně shodují, že výhody už dnes neplatí.
Podniky, které odebírají elektřinu nejvíc, totiž fungují nepřetržitě ve dne, v noci. Zato zdravotní rizika s sebou ošizení o hodinu spánku nese víc než dost… Více aktivity, méně odpočinku Tím nejmarkantnějším je negativní vliv na kardiovaskulární systém. „Změna času znamená nesoulad fyziologických procesů a podnětů, jako je především přirozené sluneční světlo,“ udává epidemioložka Kelsie Fullová z Lékařského centra Univerzity Vanderbilt.
Nějakou dobu zase vstáváme do tmy a v době, kdy bychom si už měli dopřát večerní odpočinek, ještě pobíháme venku. Můžeme trpět poruchami spánku, což nutí naše tělo pracovat usilovněji, zvyšuje se hladina stresových hormonů, krevní tlak i zánětlivost v těle. A to všechno vede k většímu riziku srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt a mrtvice. Jedna hodina pochopitelně hned komplikace nevyvolá.
Problémem spíš je, že lidé v letních měsících nedodržují spánkovou hygienu, protože je i vlivem změny času venku dlouho vidět. Deprese i nehody Další komplikaci představuje nepravidelnost. Ta je totiž podle expertů ještě větším spouštěčem zdravotních obtíží, než nedostatek spánku.
„Lidé, jejichž časy ukládání se ke spánku se v týdnu liší o jednu hodinu, mají až o 50 procent vyšší riziko vzniku nejen srdečních onemocnění, ale i různých metabolických problémů spojených třeba i s cukrovkou,“ varuje Fullová.
Posunutí hodinových ručiček s sebou nese i zátěž na psychiku. Vlivem únavy se snižuje schopnost soustředění, zpomalují se reakce. I proto v prvních dnech po změně registrují policisté na silnicích více dopravních nehod, a také střetů se zvěří, protože ta se stále řídí přirozeným světlem. Dle psychologů se zvyšuje výskyt úzkostí a depresí, v prvních týdnech po změně času je statisticky vyšší počet sebevražd. Přestože změnu času bojkotovat úplně nelze, je několik možností, jak se s ní rychle srovnat tak, aby organismus neutrpěl výraznější šok. Pořád je to praktičtější, než čekat na zrušení tohoto prazvláštního nařízení, které je stále v nedohlednu…
