29letá závodnice i s hendikepem běhá a závodí
Přestože má od narození těžkou zrakovou vadu, je skvělá sportovkyně. Terezie (29) hravě konkuruje zdravým běžcům. Při závodu spoléhá na traséra Miloše, který je o dva kroky napřed.
Terezie se narodila o tři měsíce dříve a první týdny života byla napojená na dýchací přístroj. Tato kombinace okolností jí poškodila zrak. Levé oko se zachránit nepodařilo, na pravé vidí jen částečně. Už v dětství našla cestu ke sportu a v dospělosti začala s pomocí trasérů závodit.
„Před více než deseti lety jsem se seznámila s Milošem. Vzal mě na můj první závod, kde jsem se dozvěděla také o Nadaci Leontinka, která zrakově hendikepované sportovce dlouhodobě podporuje,“ vypráví Terezie, která od té doby běhá nejčastěji desetikilometrové tratě ve městě. Nebojí se ale ani náročnější závodů v lesním terénu.
„Trasér běží jeden, dva kroky přede mnou, naviguje mě a hlásí všechny překážky. Lidé nám fandí, někdy za námi přijdou a chtějí si povídat. Je to skvělý způsob, jak odbourat předsudky a prohloubit empatii,“ vysvětluje.
Pomoci můžete i vy
Nadace Leontinka podporuje zrakově handicapované sportovce napříč Českem. Pomáhá se startovným, nákupem vybavení i zajištěním trasérů. Přispět můžete libovolnou částkou i vy, více infomací na www.nadaceleontinka.cz
Rychlost jako (ne)výhoda
Najít traséra není vždy jednoduché. Musí být rychlejší než běžec, jehož vede, a zároveň je nutná ochota vzdát se vlastního výkonu. „Jednou se nám dokonce stalo, že jsme slabozrakého běžce museli trasovat na kole, byl moc rychlý,“ směje se Martina Balzerová z nadace s tím, že je nejdůležitější soustředění. „Hendikepovaný běžec mu bezvýhradně důvěřuje,“ dodala.
