Ilona z Dražovic (61): Zdraví jí zachránilo štěně
3 fotografie
Ručička váhy se vyhoupla nad stovku, cukr byl na hraně a lékaři už hrozili léky. Iloně Heinzlové (61) z Dražovic na Vyškovsku nakonec změnilo život nejen pevné rozhodnutí, ale i malé štěně z útulku.
„Vykrmila jsem se až na 120 kilo. Ani jsem si pořádně nevšimla kdy,“ přiznala. Zlom přišel u praktika. Doktor jí řekl, že má hraniční cukr a bude muset začít brát léky. „A taky se zříct alkoholu, což jsem slyšela strašně nerada,“ usmála se. Zkoušela diety, bez úspěchu... „Došlo mi, že sama to prostě nedám. A že buď něco změním, nebo budu polykat prášky. Na internetu jsem našla výživovou poradkyni a hned jsem se objednala,“ popsala svou cestu, na kterou naskočila v říjnu 2024.
To ale nebylo vše. Po smrti předchozího pejska přestala chodit ven a pohybu bylo minimum. Do jejího života pak přišel bílý švýcarský ovčák Andy z útulku. On potřeboval domov a milující rodinu, ona nakopnout k dalšímu hubnutí. Pejsek ji každý den nutil jít ven, na procházku, na čerstvý vzduch. Kilometrů přibývalo stejně jako energie. Vzájemně si tak pomohli k lepšímu životu.
Je to i o hlavě
Podle odbornice na výživu a metabolické zdraví Hany Borkovcové je zásadní cílená redukce hmotnosti. Diabetes 2. typu označuje za metabolický důsledek, nikoli nevyhnutelný osud. „Dokud člověk řeší jen jídelníček, ale ne hlavu, hubnutí je dočasné. Skutečná změna začíná ve chvíli, kdy pochopíme, proč jíme, ne co jíme. Zdraví v hlavě není jen slogan. Je to podmínka, bez které žádná dieta dlouhodobě nefunguje,“ říká odbornice.
Těžké začátky
Svou cestu začala Ilona v říjnu 2024. „Do Vánoc jsem zhubla 10 kilo. Nikdo si toho ale ani nevšiml,“ popsala. Postupně tak přišly další radikální změny. Úprava režimu, pravidelné jídlo s menšími porcemi – a výsledek? Minus 30 kilo za půl roku. A zdravou váhu si drží už deset měsíců. „Měla jsem jasný cíl. Nechtěla jsem brát léky,“ vysvětlila Ilona. Cukr má v normě, vytahuje oblečení, které pět let nenosila, a plánuje aktivní důchod. „Chci být zdravá klidně do osmdesáti. A hlavně žít, ne přežívat,“ uzavřela.
3 fotografie
