Radegast slaví 100! Jak vznikala legendární socha vládce Beskyd
5 fotografií
Socha pohanského boha slunce, hojnosti a úrody na Radhošti slaví významné jubileum. Před 100 lety vznikla ve Frenštátě pod Radhoštěm první dřevěná socha Radegasta z rukou slavného sochaře Albína Poláška.
Dílo odstartovalo příběh symbolu, který dnes zná každý milovník Beskyd i piva. Figura se ale postupně výrazně proměnila, rostla a sílila. Polášek se k ní opakovaně vracel, až vytvořil její ikonickou dnešní podobu – svalnaté tělo, lví tvář, roh hojnosti a sekeru. Nadživotní socha v této podobě byla slavnostně odhalena už 5. července 1931 a rychle se stala poutním místem turistů. Drsné horské počasí si však vybralo svou daň. „Například holubici mu urazil blesk,“ podotkl historik Jaromír Polášek.
Jelikož původní socha chátrala a musela se stále opravovat, památkáři rozhodli o vytvoření repliky z přírodního materiálu, konkrétně ze žuly. Úkolu za téměř milion korun se ujali kameníci z Leskovce u Vsetína. Během několika měsíců vytesali z 16,5 tuny vážícího žulového kvádru její kopii. Od 4. července 1998 tak vylepšený bůh kraluje z hřebene Radhoště v nadmořské výšce přes 1100 metrů okolní krajině.
Tajemství uvnitř
Socha měří 3,2 metru a je ze žuly. Do repliky jsou ukryty dokumenty o jejím původu i mýtech, které boha Radegasta obklopují. Podle historika Poláška je však pohanský bůh Radegast smyšlenou figurou. „Všechno jsou to pověsti, protože z doby předkřesťanské neexistují písemné prameny,“ uvedl s tím, že od třicátých let se z podobných magických či pro někoho posvátných míst stal byznys.
Pivní bůh
Radegast ale není jen horská legenda. V 60. letech jeho jméno získal i nový pivovar v Nošovicích na Frýdecko-Místecku. O názvu rozhodli lidé – z 3500 návrhů zvítězil právě Radegast. Pivo se tak stalo stejně typickým symbolem kraje jako samotná socha.
5 fotografií
