Neuvěřitelná výdrž! Petr (90) z Přeštic: Na varhany hraje 77 let
Zvuk varhan mu učaroval, když byl ještě školák. Teď už více než tři čtvrtě století, přesně 77 let, stoupá Petr Blažek (90) z Přeštic na Plzeňsku pravidelně na kůr jednoho z největších barokních kostelů v Česku, kde hraje na varhany. Stejně jako před ním jeho otec.
Jeho táta Petr (†69) vyhrál konkurs na varhaníka v kostele Nanebevzetí Panny Marie a spolu s manželkou (†100) přišli v roce 1935 do Přeštic z Bechyně. „Za rok jsem se narodil. Když mi bylo šest let, tak jsem začal dělat v kostele ministranta. Maminka byla sólová altistka a zpívala v kostelním sboru. Táta hrál na varhany, navíc jsme bydleli naproti kostelu,“ vzpomínal pan Petr.
Vystřídal tátu
Hudební nadání po rodičích se u něj projevilo brzy. „V osmi letech už jsem hrál na housle a začal jsem zkoušet i varhany. Když mi bylo třináct, tak jsem za tátu při mších zaskakoval. Pak to bylo stále častěji, až jsem hrál na varhany už jen já,“ usmál se. Po škole vždycky rychle vyběhl na kůr a dvě hodiny trénoval. „To bylo tak třikrát do týdne. Pak, už jako dospělý, jsem chodil celý život hrát vždy na dvě až tři hodiny jednou za dva týdny. Teď už je to ale méně,“ doplnil Petr Blažek. Že by ale končil? Na to nemá vůbec pomyšlení! I nadále v kostele hraje při mších, svatbách, dělá i doprovod sólistům či sborům, co zde vystupují.
Je to náročné
Hraní na varhany je pořádný zápřah na prsty. „Jsou to mechanické varhany. Když mačkáte klávesy, tak jdou ztuha. Síla se z kláves přenáší táhly k píšťalám. Takže při vyšší rychlosti hraní je to obtížné. To bych řekl, že je pro mě nejtěžší,“ prozradil.
Nejraději má tátovy skladby
Čiperný varhaník má rád swingovou hudbu, kterou dříve hrál na saxofon v orchestrech. „Ta se na varhany ale hrát nedá. Nejraději tak hraji dvě díla mého táty, která složil. Těmi jsou Půlnoční mše a skladba k Oslavě 1100. výročí příchodu Cyrila a Metoděje,“ prozradil.
12x na Everest
Na kůr je to dohromady 40 schodů, vysokých 18 cm. Za týden po nich stoupal Petr Blažek v průměru 4x. Za 77 let tak stihl jen cestami ke svému nástroji převýšení, jako by 12x vystoupal na nejvyšší horu světa – 8848 metrů vysoký Mount Everest.
Zázračný obraz
Výstavba barokního chrámu probíhala v letech 1750 – 1775 podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Věžní báně podle původních plánů byly dokončeny v roce 1995. V interiéru je obraz Bolestné matky Přeštické, který je kopií obrazu z kostela sv. Michala na Starém Městě pražském. Obraz byl po dlouhém zkoumání arcibiskupskou konzistoří v Praze prohlášen 27. dubna 1711 za milostný a zázračný. Přeštice se tak staly poutním místem.
