Zdeňka Baťhová z Prahy-Liboce oslavila stovku, půl života žehlila čepice
Bezmála půl století už je v důchodu Zdeňka Baťhová z Dolní Jadruže na Tachovsku. Vyučená švadlena téměř celý produktivní život v práci žehlila čepice. Nyní se čilá seniorka dožila 100 let.
Má skvělou paměť, ráda si povídá a energie z ní jen srší. Život prožila v Praze, teď je však na vesnici u syna Zdeňka (78), který se o ni stará. „Jen nohy mě nějak přestávají poslouchat, taky už hůře slyším a vidím. Jinak si nestěžuji,“ vypráví se smíchem paní Zdeňka. Nelehké dětství Byla nejmladším ze tří dětí.
Na dětství nemá ty nejlepší vzpomínky. „To víte, za první republiky se moc dobře nežilo. Maminka Emílie se starala o malé hospodářství, táta Antonín opravoval tramvajové koleje. Když mi bylo deset, táta se zabil a maminka se musela hodně ohánět, aby nás uživila,“ vzpomínala paní Zdeňka.
Ve čtrnácti se vyučila švadlenou a šila doma. Po únoru 1948 pracovala v pražském družstvu, kde se vyráběly čepice, a ty pak celý svůj pracovní život žehlila. V roce 1947 se vdala za Antonína Baťhu. „Pracoval ve firmě na výpočetní techniku. Žili jsme v Praze a vychovali dceru Blanku (76) a syna Zdeňka (78). Manžel mi zemřel před devíti lety, bylo mu 93 let,“ povzdechla si.
Střídmost v jídle a vaječný likér, to je její recept na dlouhověkost. „Nikdy jsem se nepřejídala a nepila alkohol, kromě vaječného likéru, který mám moc ráda. Celý život jsem si vždy každý den dala jednu malou sklenku,“ prozradila paní Zdeňka, odkud pramení její zdraví. Vždy vpodvečer si dává kafíčko s nějakou sladkostí. Ráda si také pochutná na domácí bramboračce a kuřecích řízcích, ty ovšem musí být ze stehen.
