Děti už neznají stará česká slova!

Co je mnich?
Poradce v kostele!

Velkou fantazii ovšem školáci projevili nad slovem snítka (větvička). Snítka je podle nich někdo, kdo často sní, věc, která se dává pod polštář, aby se dobře spalo, a je to prý i nenasytný člověk.

Tohle si děti myslí

Vetešník – „Pán, který dělá binec.“
Ovčín – „Sklad ovcí.“
Mršina – „Auto, které nechce jet.“
Grošák – „Je to starodávný platební prostředek.“
Špacír – „Špacír je táboření.“
Almara – „Výkladní skříň.“
Sudička – „Hadička od sudu."
Otep – „Otep je zateplení baráku.“
Škrpál – „To je hrozně prudký kopec!“
Hromosvod – „Hromosvod ukazuje počasí.“
Šatlava – „Člověk, který si šlape na jazyk.“
Průvodčí – „Pán, co ukazuje lidem různé věci.“
Lokna – „Lokna je drbna.“
Luna – „Nějaký název fotbalového míče."
Sýpka – „Je to skladiště jídla.“
Kašna – „Kašna je nějaký hrnec.“
Ryšavý – „Když je někdo chytrý.“

Co na to říkají profesionálové?

Test deníku Aha! jasně odhalil skutečnost, že naši školáci často neznají česká slova, používaná v minulosti. Nejsou z toho příliš nadšeni učitelé ani psychologové. „Dnešní děti velmi málo čtou. Velkou roli hraje i etnické složení třídy. Málokdo si to uvědomuje, ale na základních školách je čím dál více Romů, Asiatů a Rusů. Právě tyto děti mají s jazykem, který pro ně není mateřský, velké problémy. Odráží se to pak na znalostech třídy jako celku,“ vysvětlila učitelka českého jazyka na základní škole Zina Nekvapilová.

Podobný pohled na věc má i dětská psycholožka Václava Masáková. „Budoucnost se mi nejeví příliš příznivě. Děti mají omezenou slovní zásobu, špatně rozumí textu a sestavit složitější větu jim dělá obrovské problémy,“ dodala Masáková.

Autor: (lt)