Ptačí apokalypsa v Česku! Nestihly odletět za teplem

Stovky zubožených jiřiček a vlaštovek přijímaly ve dnech, kdy Česko decimovaly vytrvalý déšť a povodně, záchranné stanice po celé republice. Většina malých opeřenců byla na pokraji života a smrti.
Ptáčci byli vysílení a hladoví. Mohlo za to počasí. „Těsně před odletem do teplých krajin jiřičky a vlaštovky zaskočil déšť a prudké ochlazení. Nelétal hmyz. Vysílené mířily do obytných prostor, garáží, průjezdů a hledaly teplo a úkryt,“ řekl šéf záchranné stanice Makov Libor Šejna. Podle jeho slov není možné nijak ve volné přírodě tyto ptáky přikrmit. „Potřebovali teplo, klid a zvrat počasí k lepšímu, tedy bez deště,“ podotkl.
Během pouhých čtyř dní přijali v Makově na Písecku cca 320 jiřiček, z nich velká část byla v době příjmu už v kritickém stavu. Za 31 let činnosti stanice nic podobného nezažila. „Více jak 120 jsme jich přijali vlastně mrtvých, nebo uhynuly do pár minut. Další nám i přes maximální možnou péči umíraly při krmení v rukou. Bylo to i pro nás psychicky velmi náročné,“ řekl smutně Šejna.
Vlaštovky letěly aeroplánem
Není to poprvé, kdy opeřence v Evropě zaskočila nepřízeň počasí. Dnes stěží uvěřitelné akce připomněl ve svém Víkendovém zoopisníku ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek: 25. září 1931 přinesla Československá tisková kancelář z Vídně zprávu, kterou Národní listy uvedly titulkem „Vlašťovky poletí letos na jih – aeroplány“.
Vídeňští ochránci tehdy přepravili letadly do italských Benátek na třicet tisíc zvířat. Pak si pronajali i vyhřívaný kamion, kterým přes Alpy převezli dalších téměř padesát tisíc vlaštovek a jiřiček. Ztráty údajně nebyly vysoké, vesměs do pěti procent. Tuto akci překonala až na podzim 1974 západoněmecká Schwalbenhilfe, kdy letadly Lufthansy i Bundeswehru, vlaky i auty bylo na jih Evropy přepraveno více než milion jiřiček a vlaštovek.
Za teplem zamíří
Část opeřenců, kteří se do péče záchranářů dostali, se daří vrátit do přírody. „Jejich vyčerpání byl akutní stav, u některých stačilo pár dnů, aby zase nabrali síly. Stále mají šanci odletět do teplých krajin, není pozdě. Zvládnou to,“ míní Pokorná. Bohužel, ne všichni měli štěstí. Příroda umí být tvrdá. „Takovou situaci nepamatujeme. Úhyny v přírodě půjdou do desítek tisíc,“ odhaduje Šejna.