Škromach o Paroubkovi: Zamilovaný padesátník, s tím mohou být problémy!

> O Zemanovi: Alkohol? Vydrží jako kůň
> O Paroubkové: Je to štramanda, líbí se mi!

Bude Škromach kandidovat na předsedu ČSSD? A kolik sedmiček vína vydrží on a kolik jeho přítel Miloš Zeman?

Jak dopadlo setkání Zemanovy vlády před třemi týdny, kterého jste se také zúčastnil? Když náš reportér odcházel, měl už pan Zeman pěkně naváto…
„Já jsem přišel do nejlepšího. Dopadlo to dobře, jako vždy. (směje se) Je pravda, že Miloš Zeman vždycky vydržel hodně a nakonec vydržel i tady. I když už to samozřejmě není, jako to bývalo před deseti lety.“

Politici vždycky tvrdí, že nikdy nebyli opilí nebo že už je to dávno, kdy se jim to stalo. Jak jste na tom vy?
„Pocházím z jižní Moravy, takže mám rád samozřejmě víno. Ale vždy to je pod kontrolou. Jak říkával Miloš Zeman: Nezáleží kolik vypiješ, ale kolik vydržíš.“

A kolik vydržíte vy?
„No… (směje se) Dvě sedmičky vína mě nepoloží.“

Takže dvě lahvinky jsou pro vás jako nic?
„To zase ne… Ale dvě sedmičky za večer jednou za čas nejsou nic nezdravého.“

A jaká je míra pana Zemana?
„Ježíš, tak to nevím. Pamatuju z dob, kdy byl premiér, že vydržel hodně. Někteří říkali: jako kůň. Pravdou ale je, že byl vždy schopen reagovat a vydržel třeba půl hodiny mluvit s novináři. Nikdy jsem ho neviděl opilého.“

Když jsem s ním dělal rozhovor, tak mi tvrdil to samé…
„Opravdu jsem to u něj nikdy nezaznamenal. Člověku se vždycky může stát, že mu to ujede a je rád, že zapadne do postele.“

Tak to známe asi všichni…
„Moje taková zajímavá příhoda byla, že když loni skončily volby, byli jsme ve Valašských Kloboukách na oslavě. Lidi nám nabízeli štamprlu. Pak jsme ještě byli v palírně, a to už jsem cítil – slivovice je zrádná. Pak jsme vyrazili do Prahy, do Lidového domu. Přijeli jsme do liďáku, pozdravil jsem Pražáky. Jenže moje výslovnost nebyla úplně ideální. A přitom mě natočila televize, kdy jsem říkal velkou pravdu, ale trochu lámaným jazykem, že nezáleží, kdo vyhrál volby, ale na tom, kdo sestaví vládu. Hned se to objevilo v nějakém silvestrovském pořadu.“ (směje se)

Nebojíte se, že až třeba budete jednou premiérem, tak se to na vás fyzicky i psychicky podepíše, jako na Zemanovi s Klausem?
„Bojím se toho, že bych tím premiérem jednou mohl být. (rozesměje se) Ta odpovědnost je hrozná. Vždy jsem se chtěl vyhnout funkcím, kdy vás obklopuje horda bodyguardů, kdy už ani nerozhodujete, jestli můžete jít sám na záchod. Už ty moje čtyři roky ministrování byly omezení svobody. Ale jsou lidé, kteří po tom touží a ochranka je pro ně tou indicií moci.“

Teď mluvíte o panu Paroubkovi?
„To jsem neříkal. (směje se) Já nechci jmenovat, ale někomu se to líbí, mě to ale omezuje. U Paroubka jako premiéra, který byl v situaci známého kontroverzního politika, který se nebál jít do soubojů a určitě naštval spoustu lidí a jiné potěšil, bylo nebezpečí, že může dojít k určitému projevu neoblíbenosti.“

Takže pan Paroubek je podle vás kontroverzní politik?
„Každý politik je kontroverzní. Samozřejmě, že předseda strany, ať si vezmeme Zemana, Klause či kohokoliv jiného, musí jít do střetů. Kolem Jirky Paroubka se vytváří mediálně určité klima, které může být pro některé psychopaty motivací, že se budou chtít projevit i jiným způsobem. Což se zatím naštěstí v Česku moc neděje, že by občané politiky třeba mlátili.“

Vy jste kritizoval jeho rychlou jízdu na svatbu. Líbí se vám, jak se s tím pan předseda vypořádal?
„Jsou věci, které můžete ovlivnit, a které ne. Pokud sedíte za volantem, je to plně ve vaší zodpovědnosti. Mně se v životě osvědčilo to, že někdy je dobré chlapsky přiznat chybu a omluvit se. Myslím, že to lidi vezmou.“

Některé útoky mezi vámi a Paroubkem jsou už dost silná káva. Třeba když vám řekl, že »jste trpaslík, který mu okopává kotníky«.
„V posledních týdnech jsme situaci zklidnili…“

Já vím, šli jste do hospody a tam jste si to vyříkali.
„Jo. (směje se) Uvidíme, jak to bude fungovat. Teď vnímám i situaci Paroubka, který je, zdá se mi, zamilovaný do své nové ženy.“

Myslíte tedy, že to jsou z jeho strany takové »kousky« ze zamilovanosti?
„Může to být ovlivněno čímkoliv. S chlapem po padesátce, když se zamiluje, mohou být někdy i takové problémy. Potom některé věci vypadají jinak, než ve skutečnosti jsou.“ (směje se)

A jak se vám líbil výrok pana předsedy, kdy se vytahoval se svým platem větou »Kdo z vás to má«?
„Lidé počítají každou korunu, takže je to asi nepotěší. To je i důvod, proč se sem tam vyjádřím jinak nebo dám nějaký ten komentář. A jestliže se rozvádím, jsou tisíce ženských, které jsou v podobné situaci a vnímají to jako problém.“

Řekl jste: „Je dobře, že Petra Paroubková vstoupí do ČSSD, bude to i moje přítelkyně.“ Jak jste to, proboha, myslel?
„To je jeden z mých bonmotů. Teď nevím, jestli už je ve straně, ale pravda je, že ve straně jsme všichni přátelé a přítelkyně.“

Jak na vás nová paní Paroubková působí?
„Moc ji neznám, takže se mi těžko hodnotí, kromě vzhledu. K tomu se nechci vyjadřovat, protože mám příjemnou hodnou ženu a také se mám čím pochlubit, takže nechci hodnotit ženy jiných. Ale Petra Paroubková vypadá atraktivně.“

Budete kandidovat na šéfa strany?
„To se bude rozhodovat na konci příštího roku. Najde se víc kandidátů. Tajně doufám, že nebude nutné přemýšlet, jestli do toho půjdu nebo ne.“

Koho byste chtěl za prezidenta?
„Říkal jsem, že Petru Buzkovou, ta mě za to málem zbila. Takže teď už jména radši říkat nebudu. Měl by to být ale sociální demokrat. Václav Klaus zahájil éru stranických prezidentů.“

Klausovi byste tedy hlas nedal?
„Ne, není důvod. Klaus nebo Švejnar, to je pro mě volba mezi větším a menším zlem. Spíš bych volil postoj nevolit nikoho, ale uvidíme.“

Nechcete na závěr něco vzkázat čtenářům?
„Ať si užijí Vánoce. Pak je čeká už jen nemilé překvapení v podobě reformních balíčků Mirka Topolánka a jeho hvězdné pěchoty.“

Autor: TOMÁŠ KAČENA
Foto Aha! – Petr Novotný, Martin Pekárek, ČTK