Pokud se Evropa odpojí od ruského plynu... Natankujeme litr za 60 Kč?
Cena nafty a benzinu v Česku se vyšplhala v první polovině března na 50, resp. 47 korun za litr, pak začala po haléřích klesat. Jenže podle ekonomů by mohla jít zase nahoru. K šíleným 60 korunám za litr!
Děsivou cenu spočítala Bundesbanka – to pokud se Evropská unie (EU) odpojí od ruských energií, tedy plynu, ropy a uhlí. „Cena ropy Brent by podle ní v případě zastavení dodávek vylétla až nad 170 dolarů za barel, takže pohonné hmoty by se v Česku prodávaly za 60 korun za litr,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Jenže jak moc je scénář odpojení nyní reálný? Vše prý začíná v Itálii, která je jedním klíčových odběratelů ruského plynu v EU.
„A právě Itálie je připravená se od něj zcela odpojit. Učiní tak v případě, že požadavek Kremlu na nový způsob plateb za plyn bude v rozporu se sankcemi,“ říká Kovanda s tím, že podle právníků v rozporu skutečně je. Země EU by pak musely obejít vlastní sankce uvalené na Rusko, aby mohly dále odebírat plyn způsobem, jak si přeje Kreml. „Itálie uvedla, že nehodlá nový způsob plateb akceptovat. Její postoj tak zvyšuje pravděpodobnost, že se od ruského plynu odpojí také další země EU,“ vysvětluje Kovanda. Rozjede se tak z Apeninského poloostrova domino?
Průměrná cena litru 25. dubna 2022
BENZIN 42,66 Kč
NAFTA 44,79 Kč
Nižší daň na palivo
Opozice včera avizovala, že podpoří návrh vlády na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty (do uzávěrky dnešního Aha! nebylo hlasování dokončeno). To je reakcí na horentní sumy, které i v důsledku ukrajinské války platíme u benzinek. Nižší daň chce stát vybírat od června do konce září, a to o 1,50 koruny za litr paliva. Normu musí následně schválit také Senát. ANO a SPD mluví o zastropování cen pohonných hmot či snížení DPH na benzin, naftu a energie obecně. Ve Sněmovně však mají převahu koaliční poslanci a ti tyhle nápady odmítají jako populismus, který povede k zadlužení a další inflaci.
Co chce Rusko?
Kreml žádá odběratele z EU, aby si u ruské státní Gazprombanky zřídili devizový a zároveň rublový účet. Platby za plyn by měly probíhat právě skrze Gazprombanku. „Ta by devizové platby směňovala na rubly a dále posílala Gazpromu,“ vysvětluje Kovanda. Rusko by si tedy mohlo určit kurz výhodný pro sebe. Tento způsob plateb je dle právních analýz Bruselu v rozporu se sankcemi.
Ukončí to válku?
Mnoho ekonomů je přesvědčeno, že odpojení představuje nejrychlejší cestu k ukončení války. A také ekonomicky nejefektivnější. „Tak argumentují ti z pařížské Sciences Po a z Kalifornské univerzity v Los Angeles,“ říká Kovanda s tím, že mnoho dalších ekonomů naopak nesouhlasí. Domnívají se , že Rusko by odpojení tolik nepocítilo.
Rozhodnutí v květnu
Moskva očekává, že země EU na způsob plateb přistoupí. Vztahuje se už k dubnovým dodávkám. „V první polovině května bude zřejmé, kolik evropských odběratelů skutečně na požadavek Kremlu přistoupilo,“ říká Kovanda, podle kterého má v EU kontrakt na odběr plynu od Gazpromu uzavřeno na 150 firem.
Maďarům to nevadí
Jedinou zemí EU, která je ochotna nový systém plateb využívat, je Maďarsko. Naopak například nizozemská vláda nový systém plateb odmítá. „Firmy v zemi vyzvala, aby jej neakceptovaly,“ řekl ekonom. Před odpojením varuje německá podniková sféra. „Odpojení vyvolá v EU fatální rozkol,“ říká Leonhard Birnbaum, šéf německého E.ON. Některé země chtějí hledat kompromis.
