Tragédie na dole Dukla: 34 horníků se utopilo nebo udusilo bahnem
6 fotografií
Po více než padesáti letech zavzpomínali tři aktéři jedné z největších důlních tragédií na osudné chvíle. Důl Dukla v jihomoravských Šardicích byl uzavřen před třiceti lety, ale dodnes tu cítí křivdu, že tehdejší režim horníky neochránil, pod zemí jich tehdy našlo smrt 34! Vyprošťovací práce se odehrávaly za přísného informačního embarga, pod koberec se zametly výsledky šetření, že těžba byla riziková.
Na odpolední směnu v úterý 9. června 1970 v Šardicích nastupovalo kolem dvou set pracovníků, do podzemí sfáralo 110 havířů a sotva mohli tušit, jaké drama se tu odehraje. Okolo 17. hodiny uhodily obrovské deště a během hodiny tu byla stoletá voda. Vytvořila u dolu velké jezero s dravou řekou, místy až 100 metrů širokou, hladina dosahovala do dvoumetrové výšky. Vmžiku bylo zaplaveno 32 kilometrů důlních chodeb, všechna pracoviště i strojní zařízení. Podemletý povrch se propadal a vytvořily se obří krátery, až 30 metrů hluboké. Voda se prohnala i skrz domy ve vesnici.
Následně dispečer obdržel zprávu ligyfonem (důlní bezpečnostní telefon), že do dolu vniká voda a byla vyžadována okamžitá pomoc. Zahájil odvolání osazenstva z dolu, ale v 18:34 bylo přerušeno jakékoliv spojení s dolem. Nevyfáralo 34 horníků. Vedoucí likvidace havárie se rozhodl pro vrtání záchranných vrtů z povrchu, kde bylo možné předpokládat vytvoření vzduchových bublin, v nichž se mohli ukrývat horníci. Do vrtu bylo spuštěno odposlouchávací zařízení pod vrtem, ale nikdo se neozýval.
Ještě téhož večera se rozběhla akce, na které se podíleli i záchranáři ze Slovenska, Polska a experti z NDR i Sovětského svazu. Vzhledem k informačnímu embargu se ale k dolu dostala jen hrstka novinářů. První zprávy se do tisku dostaly až po dvou dnech. První obětí, která byla nalezena, byl vůbec nejstarší horník a otec čtyř dětí František Škráček (ročník 1917) ze Šardic. Poslední byl vytažen až 15. října otec tří dětí Jindřich Cvek (1930) z obce Čeložnice.
Od začátku se vědělo, že oblast sužují deště a blízké toky nejsou bezpečné, byly zde špatné hydrogeologické podmínky. Až po tragédii se vybudovaly záchytné nádrže. Z ÚV KSČ přišlo oficiální komuniké v tom smyslu, že horníci položili životy při »práci pro socialistickou republiku «. Na konci stálo, že »na samotném dole nebyla zanedbána sebemenší povinnost pro bezpečnost lidí pod zemí«. Přitom krátce před tragédií byl odvolán ředitel dolu i hlavní důlní inženýr.
Celý článek naleznete v tištěné podobě Nedělního Aha! (23. 1. 2022)
6 fotografií
