Podívejte, tohle mi z něj udělala mrtvice!
POPŮVKY – Petr Horák (57) z Popůvek na Brněnsku prodělal těžkou mozkovou příhodu, tři týdny byl v bezvědomí. Po několika operacích je nyní v tzv. vigilním kómatu, má otevřené oči a působí dojmem, že se probral. Stále je však v »bezvědomí«, na nic nereaguje. Leží a je odkázaný na péči manželky, která ho musí krmit sondou do žaludku, odsávat, píchat mu injekce.
-Je v kómatu, nemluví, nechodí, manželka ho krmí sondou
-A doktoři? »Chcete příspěvek? Ať se přijde ukázat!«
Podle posudkové lékařky však Petr Horák nepotřebuje ničí pomoc, je zcela soběstačný…
Mozková mrtvice postihla Petra Horáka 12. února, po třech týdnech v bezvědomí se probral. „Byl ochrnutý na levou stranu, nemohl sice mluvit, protože má tracheotomii do krku, ale mrkal na mě, dokázal mi zmáčknout ruku a ukazoval na prstech, když jsem mu něco říkala,“ popisuje jeho manželka Miluše a dodává, že musel podstoupit několik operací, protože měl otok mozku. „Při poslední operaci se něco muselo stát. Vrátili mi ho ve vigilním kómatu, nereaguje, jen leží. Nejhorší je, že mi nikdo nic neřekl. Když jsem se po operaci ptala, jak dopadla, tak mi pan docent řekl, že manžel je ve stejném stavu, jako byl. Když jsem ale přišla na pokoj, zjistila jsem, že to není pravda,“ líčí Miluše smutné zážitky z Fakultní nemocnice Brno.
Od té doby se prý změnila i péče o jejího muže. „Do té doby byli lékaři vstřícní, mluvili se mnou o zdravotním stavu. Po té poslední operaci se všechno změnilo. Manžela začali přehazovat z oddělení na oddělení jako kus něčeho, co už neexistuje, se mnou mluvili, jako kdyby tu už manžel neměl za čtrnáct dní být,“ vypráví Miluše, která se proto rozhodla vzít si manžela domů a starat se o něj.
„Kdybych si ho nevzala domů, tak by skončil v »eldéence« a tam by dávno umřel,“ rozpláče se Miluše a dodává: „Takoví pacienti tam jdou umřít. Nebo se musí vzít domů, aby mohli alespoň ještě chvíli žít. Při nějakém problému ho samozřejmě do nemocnice odvézt musím, i když po poslední hospitalizaci mi ho vrátili s proleženinami.“
Aby se Milena mohla o svého muže starat, jak si ve svatební den slíbili, musela přestat pracovat a dala žádost na sociální odbor o příspěvek na péči o manžela. Tu ale posudková lékařka zamítla! »Vzhledem k zdravotnímu stavu nepotřebuje nemocný pomoc jiné fyzické osoby. Příspěvek na péči se nepřiznává,« píše se v rozhodnutí.
„Od července žijeme jen z manželova důchodu 8100 Kč, z něj ještě tři až pět tisíc, jak který měsíc, platím pomůcky a léky, které manžel potřebuje,“ uvádí Miluše s tím, že na sociálce jí řekli, že posudková lékařka rozhodla podle zdravotní dokumentace. „Ví ta lékařka, co je vigilní kóma? Já to také nevěděla, než se to manželovi stalo. Ona by snad ale měla,“ rozpláče se znovu Petrova žena.
Co je vigilní kóma?
Vigilní kóma je hluboká porucha vědomí, při němž pacient působí dojmem, že se probral. „Má otevřené oči, ty ale nesledují okolí, jen bezcílně bloudí. Není s ním možné navázat kontakt. Neudrží moč ani stolici,“ vysvětluje lékař Jan Kadleček a doplňuje, že podle postižení mozku mají nemocní ochrnuté různé části těla.
Posudkáři Petrovi poradili: Zajděte si k lékaři...
BRNO – Mají posudkoví lékaři potřebné vzdělání, když jsou schopni o Petru Horákovi, pacientovi ve vigilním kómatu, napsat, že je soběstačný?
„Na odbornost dohlíží naše hlavní posudková lékařka. Rodina má možnost odvolání,“ uvedl jen k rozhodnutí posudkových lékařů Vladimír Vyplel, šéf Úřadu práce Brnovenkov, kam tito specialisté spadají. Odvolání Miluše napsala, vzápětí však přišla další pecka. Jejímu muži poslali úředníci pozvánku, aby se dostavil k ošetřujícímu lékaři. Jak se tam má dostat muž, který se sám bez pomoci nedokáže pohnout, už neporadili…
Jak je manželovi nebo manželce? Nemocnice vám nemusí nic říct!
POPŮVKY – Rodina Petra Horáka se během jeho nemoci setkala i s další skutečností, o níž většina z nás nemá potuchy. Lékaři manželce nemocného nemusejí říct nic o jeho zdravotním stavu…
„Nemocnice manžela přijala v bezvědomí a zažádala soud o přidělení opatrovníka, který má za něho po dobu bezvědomí rozhodovat,“ říká Petrova žena a dodává, že pokud lékaři nemají dobrou vůli, nemusí jí ani jejich dětem říct nic o Petrově zdravotním stavu nebo plánované operaci.
„V případě, že člověk není schopný o sobě rozhodovat, může soud rozhodnout z vlastní iniciativy nebo z podnětu nemocnice či rodinného příslušníka o ustanovení opatrovníka, který je způsobilý jednat za tohoto člověka,“ vysvětluje advokát Viktor Pak, který se specializuje na medicínské právo a dodává, že manželka ani jejich děti opravdu nemusí informace dostat. „Není to možné bez souhlasu jejího manžela, čili pokud je zastoupen opatrovníkem, tak ten musí udělit souhlas k tomu, že o pacientovi nemocnice může poskytovat informace. A to i manželce,“ uvádí advokát.
