30 pralesniček neboli šípových žab v Zoo Praha: Září, ale nesou smrt!
14 fotografií
Smrtící krása. Jsou malé, oslňují barvami a vzory, jsou ale také prudce jedovaté. Některé zase umí jen předstírat, že nesou smrt. Zoo Praha od zítřka představí unikátní kolekci třiceti druhů pralesniček.
Pralesničky vypadají jako malé šperky a svou do očí bijící krásu ochotně předvádějí. Jsou fascinující nejen svou barevností, ale i tím, jak velké množstvím jedu může být v tak malém tělíčku. Indiáni je používali k výrobě otrávených šípů. Zasažené zvíře záhy uhyne na otravu. „Většina šípových žab se nemusí schovávat před predátory. Naopak své výstražné neboli aposematické zbarvení hrdě vystavují. Jed některých druhů je totiž skutečně nesmírně nebezpečný. Další druhy toho využívají a zbarvením svou nebezpečnost zveličují,“ objasňuje kurátor obojživelníků a plazů Petr Velenský.
Nejjedovatější
Pralesnička strašná »Orange« je velká 4 – 5,5 cm a je nejjedovatější žábou světa. Žije v nížinných deštných lesích v oblasti Valle del Cauca do 200 m n. m. v Kolumbii.
Nejkrásnější
Pralesnička klamavá »Varadero« je jedna z nejkrásnějších a zároveň jedna z nejmenších na výstavě. Měří pouze 1,5 až 1,8 cm. V přírodě obývá nížinné deštné pralesy v Peru a svým zbarvením napodobuje jedovatější pralesničku amazonskou. Objevena byla teprve v roce 2004 .
Pralesnička harlekýn
Má výrazné, tzv. aposemantické zbarvení, kterým signalizuje predátorům »Nejsem vhodná potrava!«. Její původní prostředí jsou deštné pralesy v okolí řeky Orinoko ve 200 m n. m. v západní Venezuele a Kolumbii. Velká je 3 – 4 cm.
Nejlepší napodobitelka
Jen necelá polovina všech známých druhů pralesniček je skutečně jedovatá. Pralesnička klamavá »Huallaga « je nejúspěšnější napodobitelkou. Imituje jedovatější pralesničku Summersovu, od níž je na první pohled téměř k nerozeznání. Liší se pouze v nepatrném rozdílu ve zbarvení hlavy a odlišném zpěvu samečků během námluv. Obě žijí v kaňonu řeky Huallaga v Peru. V jiných lokalitách je přitom zbarvení pralesničky klamavé zcela odlišné právě v závislosti na druhu, který v dané oblasti imituje.
Nejohroženější
Pralesnička barvířská »Saul« je jednou z nejohroženějších. V přírodě je už možná dokonce vyhubena. Její domovinou byly pralesy v okolí řeky Approuague nedaleko Guyanské vysočiny ve Francouzské Guyaně, tedy oblast těžce zasažená destruktivní těžbou zlata. Velká je 4,5 cm.
Otrávená záda
Aktivní látkou v jedu nejjedovatějších žabek je batrachotoxin – silný a rychle působící kardiotoxický a neurotoxický steroidní alkaloid. Je obsažen v bezbarvém nebo mléčně zabarveném sekretu, který vylučují žlázy umístěné především na zádech a mezi ušima pralesniček.
Jed netvoří
Žabky samy jed netvoří. Do jejich těla se dostává z potravy, např. z některých mravenců či brouků čeledi bradavičníkovitých. Tento hmyz naopak získává jed z rostlinných zdrojů. A proč se žáby samy neotráví? Během milionů let došlo k uzpůsobení jejich receptorů tak, že přestaly být na jed citlivé.
K vidění už zítra
Výstava pralesniček bude slavnostně otevřena zítra v Galerii Gočárovy domy a potrvá do konce října. Nově se na ní představí například pralesnička pepřová, třípruhá, brazilská nebo pralesnička batiková »El oro« – vzácná a málo chovaná horská forma z Panamské vysočiny. Prezentovat bude mimo jiné i dvojice žabek stejného druhu, které se liší svým zbarvením podle lokality, v níž žijí.
Co je zabíjí
Všechny pralesničky ohrožuje ztráta jejich životního prostředí způsobená lidskou činností, jako je odlesňování, těžba nerostů, používání umělých hnojiv a pesticidů. Další příčinou jejich úbytku je nemoc obojživelníků zvaná chytridiomykóza. Projevuje se poškozením pokožky, jež ztratí svou funkci, a postižení jedinci hynou.
14 fotografií
