Václav Novák (67): Mám bonsaj drahou jako auto!
Trpasličí borovice, která má hodnotu jako nové auto! I takovou raritou se může pochlubit Václav Novák (67). Ten za své bonsaje už získal řadu ocenění. Není divu, věnuje se jim přes polovinu svého života.
Bonsaje začal Václav Novák pěstovat ve třiceti letech. Viděl je tehdy na výstavě v Praze. Když pak při procházce přírodou narazil na větev borovice lesní, zasadil ji do doma misky a začal z ní vytvářet svoji vůbec první bonsaj. „Dodnes se o ni starám, je navíc součástí mého loga,“ vypráví Václav o svých pěstitelských začátcích.
Rarita z Alp
Hrdý je Václav Novák na svůj »úlovek« ze švýcarských Alp. Tam řed dvanácti lety objevil na první pohled seschlou větev kleče. „Nečekal jsem, že by se mohla nějak uchytit, měla i chudý kořenový bal. Jenže po zasazení do misky krásně obrazila,“ vypráví pěstitel. Z borovice postupně vytvořil bonsaj, která má dnes hodnotu nového auta. „Není na prodej, pro mě má navíc mnohem větší cenu. Je to totiž jako vaše dítě,“ přiznává Václav.
Japonské umění
Bonsaj pochází z Japonska a jde o staré umění miniaturizace stromů. Slovo lze doslova přeložit jako strom v misce. Počátky pěstování bonsají sahají odhadem zhruba čtyři tisíce let zpět do minulosti. Bonsaje mohou žít a růst libovolně dlouhou dobu, jsou údajně nesmrtelné, pokud se o ně člověk dobře stará. V Japonsku jsou k vidění i 500leté stromky. Nejčastěji se tvarují smrky nebo borovice, podle pěstitelů lze ale bonsaj vytvořit z jakékoliv dřeviny.
Plastický chirurg naruby
Ve svých sbírkách má na 50 rostlin, které zastřihává, drátuje a upravuje do různých tvarů. „Bonsai musí být krásná, působit na pohled jako letitý strom. Pokud nějakou větev oříznu, musím ji opracovat tak, aby působila, že sama odpadla stářím,“ popsal Václav. Toho už v koníčku podporuje i manželka. „Na začátku to moc nechápala, dnes mi ale pomáhá i se zaléváním a občas mi i trochu mluví do mých střihů,“ směje se.