Projekt Apollo: Tragédie při cestách na Měsíc!
6 fotografií
Přesně 50 let uplyne už zítra ode dne, kdy Neil Armstrong (†82) jako první člověk vkročil na Měsíc. Ovšem než se tak stalo, vyhaslo při jeho dobývání nespočet životů. Jak amerických, tak ruských. Připomeňte si s Aha! nejznámější i zapomenuté tragédie, které předcházely úspěšné misi Apollo 11.
APOLLO 1
Datum: 27. 1. 1967
Počet obětí: 3
Jména Gus Grissom (†40), Edward White (†36) a Roger Chaffee (†31) vám nejspíš nic neříkají. Přitom právě tito tři američtí astronauti měli být místo Neila Armstronga (†82), Buzze Aldrina (89) Michaela Collinse (88) jako první vyslaní na Měsíc. Jenže vše se zhatilo 27. ledna 1967, když nacvičovali v lodi Apollo 1 umístěné na vrcholu rakety Saturn 1B start do vesmíru. V důsledku závady na kabeláži v kabině totiž přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené výhradně kyslíkem způsobila požár. Plameny astronauty nezabily, dokonce ani nebylo zapotřebí je hasit – oheň vyčerpal všechen kyslík v kabině a sám uhasl. Grissom, White a Chaffee sice utrpěli popáleniny, ale až pitva ukázala, že příčinou smrti bylo nadýchání toxických zplodin z dusivého dýmu. NASA se z tragédie poučila, napříště již atmosféru velitelské kabiny Apolla napustila směsí 60 % kyslíku a 40 % dusíku.
SOJUZ 1
Datum: 23. 4. 1967
Počet obětí: 1
První let sovětského kosmického programu Sojuz odstartoval 23. dubna 1967 a v kabině stejnojmenné lodi byl kosmonaut Vladimir Komarov (†40). Rusové však v té době v závodech s Američany o dobytí Měsíce již ztráceli, proto Sojuz vyvinuli překotně a ten byl plný technických nedostatků... Problémy začaly hned po startu. Neotevřel se jeden sluneční panel, což vedlo ke snížení dodávek elektrické energie. Manévrování lodě komplikovaly i problémy s detektory orientace a Komarov hlásil: „Je to ďábelský stroj! Na co sáhnu, to nefunguje!“ Záhy selhala i klimatizace a poté, co byl Sojuz naveden na sestupnou dráhu, neotevřel se kvůli problému s tlakovým senzorem hlavní padák. Ten záložní se při manuálním otevření zamotal, což vedlo k nekontrolovatelnému pádu. Sojuz i s Komarovem se roztříštil o zem asi 50 km od Bajkonuru.
Proč Sověti s Američany prohráli vesmírnou studenou válku?
Málo času a peněz, špatné motory...
Začátkem 60. let se významnou součástí studené války mezi USA a SSSR stal i tzv. vesmírný závod o vědecko- technickou převahu v dobývání a výzkumu kosmu. Byť Sověti měli v tomto boji, jehož vrcholem bylo úspěšné vyslání člověka na Měsíc, zpočátku navrch (což je patrné z infografiky na této staně), nakonec ho prohráli. Důvodů bylo několik. Ten hlavní tkvěl v tom, že byť kosmický program začali dříve než Američané, Měsíc si za cíl vytyčili až zhruba o tři roky později a mnohem méně celý projekt financovali. Poté je už tlačil čas, a tak namísto vyvoje nové pilotované lodi pouze upravili existující Sojuz. Ten byl však technicky nedokonalejší než Apollo, a navíc unesl jen dva kosmonauty. Zásadním bodem v cestě na Měsíc byla i raketa daleko silnější než ty, které pouze vynesou náklad na oběžnou dráhu. I tady Sověti zaspali, do jejího vývoje se pustili až v polovině 60. let. Dostala jméno N-1 a velikostí byla srovnatelná s americkým Saturnem V, jenže problém byl v motorech.
Sověti je totiž tehdy neuměli vyrábět dostatečně velké a výkonné. A tak zatímco Saturn měl 5 motorů, každý o tahu tah 7700 kN, N-1 byla osázena 30 motory, přičemž jeden měl tah jen 1500 kN. A je jasné, že seřídit práci 30 motorů je obtížnější. N-1 absolvovala čtyři neúspěšné starty a vývoj její další generace brzdily chybějící finance. Třebaže vláda rozhodla, že se práce na projektu musejí urychlit, o materiální a technické zabezpečení se už nepostarala. A když byla nová raketa hotova, Měsíc už byl pokořen Američany...
I tihle zemřeli
Datum: 24. října 1960
Počet obětí: 90 až 120
Před prvním pokusným startem sovětské rakety SS-7 vypukl na kosmodromu Bajkonur požár a explodoval motor i palivové nádrže. Byť uhořelo nebo se udusilo kolem sta lidí, SSSR o tragédii informoval až v dubnu 1989!
Datum: 23. března 1961
Počet obětí: 1
Valentin Bondarenko (†24) si při testech v tlakové komoře sundal z těla senzory a místa, kde byly připojeny, si otřel vatou s etanolem. Tu ale zahodil na žhavou elektrickou desku, která vzplála. Zemřel na následky popálenin.
Datum: 31. ledna 1967
Počet obětí: 2
Při požáru makety kabiny Apolla 1 opět vypukl požár. Astronauti William Bartley a Richard Harmon se nedostali ven, protože madlo poklopu bylo tak žhavé, že ho nedokázali sevřít. Zemřeli v den pohřbu posádky Apolla 1...
Víte, že...
...v březnu 1966 se sovětská Luna 10 stala první umělou družicí Měsíce? Její úkol však nebyl vědecký, nýbrž politický: vysílala Internacionálu.
6 fotografií
