18.7.1969 Apollo 11 mířilo k Měsíci: K obloze vzhlíželo i ČSSR
Byla to událost, která na chvíli spojila celou planetu v toužebné očekávání. Před 50 lety byla 18. července 1969 v polovině letu mise Apollo 11, která měla poprvé dostat lidskou posádku na Měsíc. Přímo na místě, na Kennedyho kosmodromu na Floridě, sledoval událost i český novinář Karel Pacner (83).
Novinářský zájezd do USA si musel u vedení Mladé fronty vydupat, po okupaci v roce 1968 novináři totiž na Západ nesměli. „Náš nový šéfredaktor měl ale důvěru nového normalizačního vedení KSČ a cesta do Spojených států mi tak byla odklepnuta,“ vzpomíná po letech Karel Pacner. Na Floridě tak 16. července sledoval start americké vesmírné lodi společně s reportérem Československého rozhlasu Jiřím Dientsbierem (†73) a fotografem Oldřichem Karáskem (†66). A také s téměř čtyřmi tisíci novináři z celého světa. Karel Pacner poskytl deníku Aha! rozhovor.
Novinář Karel Pacner, účastník startu Apolla 11: Amstrong si památnou větu promýšlel celý let!
Jak vzpomínáte na samotný start?
„ Před tiskovým střediskem na Floridě jsme nasedli s Jirkou Dientsbierem 16. července v pět hodin ráno místního času do jednoho z autobusů NASA. Dostali jsme se do nekonečného proudu vozidel na dálnici. Přijeli jsme na místo, na pláž, kde už byly postavené dvě velké tribuny, jedna pro novináře, druhá pro prominenty. Přišlo mi, jako kdyby tam bylo všech 3497 novinářů, které NASA akreditovala.“
A pak se odstartovalo...
„Hořelo všech pět motorů prvního stupně. Každou vteřinu spalovaly pět tun kerosinu a tekutého kyslíku. Motory F-l silou přes tři tisíce tun bily o zem. Obrovský rachot! A Saturn 5 se odpoutal od rampy. V tu chvíli už nikdo nevydržel přihlížet mlčky a všichni začali jásat, řvát: Hurá! Raketa pomalu stoupala, s každým metrem zvyšovala rychlost. Až se nám Apollo 11 s hořícím motorem druhého stupně začalo ztrácet z očí...“
Jak jste prožíval přistání modulu na Měsíci?
„To byl vrchol celé mise, nejobtížnější manévr. Hodně jsme to v tiskovém středisku prožívali, cítili jsme obavy všech, co se na letu podíleli a komunikovali s astronauty.“
Kdy jim bylo nejhůř?
„Při přistání se modul odchýlil od plánované trasy. Zbývalo palivo už jenom na 117 vteřin letu a odborníci ve velitelském sále začali být znepokojeni. Nebylo totiž jasné, proč Armstrong s Aldrinem tak dlouho hledají místo vhodné k přistání. Co tam proboha dělají?“
Zpoždění při přistání nebylo naštěstí fatální...
„Navigační chyba zavedla Eagle asi šest kilometrů na jih od plánovaného místa. Bylo velmi nehostinné a přistání by bylo příliš nebezpečné. Proto se Armstrong s Aldrinem rozhodli přistát jinde. Což se povedlo, asi 50 vteřin před vyčerpáním paliva...“
Paní Amstrongová si prý zpoždění přistání vyložila po svém?
„Tehdy jsem v tiskovém slyšel, že si myslela, že to způsobil fakt, že Armstrong prý v té chvíli vymýšlel nesmrtelnou větu: Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo! Což samozřejmě nebyla pravda. Sám Armstrong pak řekl, že si s tím lámal hlavu celý let na Měsíc! S konečnou platností se ale rozhodl až po přistání... “
Co následovalo?
„Vidět na obrazovce a slyšet Armstronga, jak komentuje svoje první dojmy z Měsíce, to byl neuvěřitelný zážitek! Pak pronesl: »Teď se chystám opustit se lunární modul... Je to malý krok pro člověka, a velký skok pro lidstvo!« Bylo to 21. července 1969, 3:56:21 středoevropského času.“
Víte, že...
...z novinářů východního bloku se startu a letu Apolla 11 účastnili jen Čechoslováci a Rumuni?
Budoucnost? Měsíční základna!
Podle Karla Pacnera bude jedním z dalších cílů vesmírného programu vybudování základny na povrchu Měsíce. Určena by byla především pro lety pro lety dále od Země, například na Mars. Luna by se také dala využít k těžbe nerostů. „Pokud ale nejste supervelmoc nebo miliardář Elon Musk, do ničeho podobného se jen tak nepustíte,“ řekl k tomu Pacner.
Kosmická cenzura
Zatímco média ze zemí v západní sféře vlivu informovaly o přistání na Měsíci speciálními vydáními na několika stranách, média východního bloku, včetně těch československých, se spokojila s menším rozsahem. Rudé Právo například využívalo pouze agenturní zpravodajství, rozhlas vyslal do USA Jiřího Dientsbiera, jenž ale těsně po odletu Apolla 11 dostal zákaz od KSČ vykonávat svou profesi a později byl vyhozen z rádia. Jediným plnohodnotným zpravodajem z Československa tak byl Karel Pacner.
Československo a vesmír
Československo a později Česko se do historie dobývání vesmíru zapsalo tučným písmem. Kromě Vladimíra Remka (70), který byl v roce 1976 kosmonautem teprve třetí země v historii lidstva, je i řada dalších osobností z tohoto odvětví spjata s naší vlastí. V současnosti mají Češi na oběžné dráze několik družic a satelitů a budou se také účastnit vyslání prvního evropského vozítka na povrch Marsu v roce 2021. Česko zároveň patří mezi absolutní světovou špičku v oboru astronomie.
Vladimír Remek: Poslední muž na Měsíci
Posledním mužem, který se procházel po povrchu Měsíce, byl v prosinci roku 1972 Eugene Cernan (†82). Americký astronaut měl po otci slovenské a po matce české kořeny, na které nikdy nezanevřel. Na zatím poslední let lidstva na náš přirozený satelit vzal s sebou československou vlajku, která je dodnes vystavena v hvězdárně Ondřejov.
Eugene Cernan: Zachránce Apolla 13
Američan Jim Lovell (91), jehož dědeček pocházel z Dolní Lukavice na Plzeňsku, strávil v kosmu přes 29 dní. Při své poslední misi na Apollu 13, jejímž cílem bylo přistání na Měsíci, měl také československou vlajku. Luny nikdy nedosáhl, ale jeho manévry při záchraně posádky z výbuchem porouchané rakety se zapsaly zlatým písmem do dějin kosmonautiky.
Jim Lovell: 161 dní ve vesmíru
Američan John Blaha (76) strávil z astronautů českého původu ve vesmíru nejdelší dobu, přesněji řečeno 161 dní, 2 hodiny a 45 minut. Jeho dědeček Antonín Bláha pocházel z Herálce u Humpolce. Blaha poprvé v březnu 1989 pilotoval raketoplán Discovery, naopak svou poslední cestu podnikl s raketoplánem Atlantis v září 1996 a na Zemi se vrátil až 22. ledna 1997.
John Blaha: 50 let na Měsíci
V rámci speciální výstavy Planetária Praha si můžete od 20. července do 30. října osahat měsíční horninu nebo prohlédnout kopii lunárního vozidla Lunar Rover.
Kdy Každý den mimo státní svátky, od 9 do 21 hodin
Kde Planetárium Praha
Za kolik 50 Kč
