Půl století od dobytí Měsíce
14 fotografií
Ta jména se nesmazatelně zapsala do dějin lidstva. První člověk na Měsíci Neil Armstrong (†82), druhý v pořadí Edwin »Buzz« Aldrin (89) a o něco méně slavný pilot Michael Collins (88). 16. června 1969, tedy před padesáti lety, začala po několikaměsíčních přípravách a simulacích mise o dobytí Měsíce, kterou se zatajeným dechem sledoval celý svět.
Bylo přesně 13.32, když z komplexu Kennedyho vesmírného střediska odstartovala nosná raketa Saturn V, aby vynesla Apollo 11 na jeho misi k pokoření Měsíce. K cíli se trojice astronautů přiblížila 20. července. Sestup začal téhož dne v 17.44 – ovšem pouze pro Armstronga s Aldrinem, kteří se v lunárním modulu Eagle (= Orel) odpojili od velitelského modulu Columbia. V něm zůstal Collins úplně sám, navíc v klíčových momentech odříznutý od rádiové komunikace...
Chyba počítače
V podstatě tak přišel o nejdramatičtější momenty mise, a to samotný sestup. Na povrchu Měsíce Armstrong a Aldrin přistáli ve 20.17 – kvůli chybě naváděcího počítače, který je nasměroval do oblasti kráterů, museli dosednout s manuálním řízením. To se povedlo, v nádržích ale zůstalo palivo jen na přibližně 30 až 50 sekund letu!
Z modulu se oba muži dostali až o mnoho hodin později. Bylo 21. června, 2.56 ráno, když se Armstrongova levá noha zabořila do jemného měsíčního povrchu a on pronesl legendární větu: „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“
Aldrin, který si dělal zálusk na status prvního člověka na Měsíci a který z modulu vystoupil jen pár chvil po Armstrongovi, mohl jen vzteky skřípat zuby. NASA pro tuto misi rozhodla, že oproti dřívějšku bude prvním člověkem, kdo vystoupí z modulu, ten astronaut, který sedí blíže východu. Nicméně i tak oba bez potíží svoji misi splnili, zášť šla tehdy stranou.
Slib JFK
Úkol astronautů spočíval v sesbírání vzorů v podobě hornin a kamenů. Těch nakonec na Zem dopravili 21,55 kilogramů a v roce 1970 byly kvůli analýze zapůjčeny i do Československa.
Jak ale NASA několikrát opakovala, prvotním účelem letu na Měsíc nebyl jeho průzkum, ale ověření technologií dokazujících, že člověk je vůbec něčeho takového schopen. A to se povedlo – Aldrin i Armstrong se úspěšně vrátili na Columbii, aby se znovu shledali s Collinsem. Všichni tři pak bez potíží přistáli ve velitelském modulu na Zemi 24. července v 16.35. Místo dopadu velitelského modulu bylo poblíž Havaje v Tichém oceánu. Splnili tím tak cíl, který 25. května 1961, dva roky před svou smrtí, vytyčil Američanům prezident John F. Kennedy – do konce dekády dobýt Měsíc, bezpečně se vrátit a porazit tak Sovětský svaz ve vesmírném závodu. Prvenství v něm do té doby drželi právě Rusové, kteří díky Juriji Gagarinovi měli prvního člověka, jenž se kdy podíval do vesmíru...
Video zde: Start Apolla 11
Odhalené tajemství: V USA nevěřili, že se Apollo 11 z Měsíce vrátí! Nixon měl…
Celý článek14 fotografií
