Američanku napošesté resuscitovali: 27 minut v nebi!
Čtyřnásobná máma Tina Hinesová z Phoenixu si prošla zážitkem, z něhož se mnohým mohou ježit chlupy na těle. Po infarktu se dostala do stavu klinické smrti, lékařům se však po 27 minutách podařilo ji vrátit zpět do života – a ona na kus papíru napsala, že celou tu dobu byla v nebi!
Vše se odehrálo zkraje loňského roku. Tehdy zcela zdravá Tina se s manželem chystala na výlet do hor, ale před domem se skácela k zemi. Zničehonic se jí zastavilo srdce! Její muž jí ihned úspěšně poskytl srdeční masáž, což však musel před příjezdem sanitky opakovat ještě jednou. Další tři resuscitace proběhly v záchrance a poslední, šestá, v nemocnici. Po ní se Tina probrala. Od prvního infarktu uběhlo 27 minut! Ještě s dýchací trubicí v krku, bez možnosti promluvit, si gestem vyžádala notes, který ležel na stole.
„Naškrábala do něj stěží čitelnou větu: Je to skutečné. Zeptali jsme se, co je skutečné. Hlavou pokynula k nebi a v očích měla slzy,“ vzpomíná na mrazivý zážitek Tinina neteř Maddie Johnsonová, která v té chvíli seděla vedle tetina lůžka. „Viděla jsem Ježíše stojícího před branou, za ním bylo žluté světlo a všude syté barvy. Vše bylo tak skutečné,“ vzpomíná Tina, která se úspěšně zotavila. A hluboce věřící neteř Maddie inkriminovanou čmáranici z úvodních chvil »druhého života« své tety považuje za tak inspirativní, že si ji nechala před časem vytetovat na zápěstí.
Vědce takové svědectví neuhrane: Je to halucinace přetíženého mozku!
Jak na prožitky blízké smrti nahlíží věda? V odborných kruzích je všeobecně přijímaným názorem ten, který v roce 2013 prezentovali molekulární fyzici z univerzity v Michiganu na základě testů na myších: „V posledních okamžicích života mozku jsme naměřili prudký nárůst vysokofrekvenčních mozkových vln. Tato silná elektrická aktivita způsobuje, že mozek je přehnaně stimulován a přetížen, což může vyvolat podobné halucinace.“