Rušení karenční doby: Nová pravidla pro neschopenky
O Češích jako o bandě simulantů s oblibou hovořil doktor Grünstein z Haškova Švejka. I statistiky však dokládají, že od zavedení karenční doby před 11 lety, kdy zaměstnavatelé přestali dávat peníze za první tři dny nemoci, marodů ubylo. A to výrazně. Už za týden, 1. července, stonání bez náhrady končí. A jak zjistil deník Aha!, firmy se toho děsí.
Kapající zarudlé nosy, teploty, kýchání a nízký výkon? Tak to je celkem běžný jev na pracovištích od roku 2008, kdy byla znovuzavedena karenční doba. Zaměstnanci – a to spíše ti s vyššími příjmy – si spočítali, že stonáním přijdou o dost peněz, a tak raději nemoc přecházeli. Údaje České správy sociálního zabezpečení mluví jasně. Zatímco například ještě v roce 2003 prostonali zaměstnanci celkově přes 120 milionů dnů, v roce 2012 dosáhla marodnost svého minima – prostonaných dnů bylo necelých 55 milionů.
Více peněz, více klidu?
Od stejného roku ale čísla opět rostou, ke konci loňska na téměř 70 milionů »nemocných« dnů. To má podle šéfa Unie zaměstnaneckých svazů Jiřího Horeckého souvislost s vyšší životní úrovní Čechů. Tedy že nekoukají na každou korunu a radši se »vyleží«. „Dnes už to možná není taková bariéra, protože úroveň příjmů v porovnání s životními náklady je vyšší než před lety,“ míní Horecký. A když to takhle bude dál pokračovat, firmám podle Hospodářské komory nezbude než přijmout nové lidi. Někdo totiž prý práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí. Členové odhadují zvýšení mzdových nákladů až o 3,6 procenta. Jenže to může být oříšek. Nezaměstnanost v Česku je totiž rekordně nízká a noví lidé prostě nejsou.
Anketa Aha!: Co očekáváte od zrušení karenční doby, přibude zas marodících zaměstnanců?
Jiří Horecký, Unie zaměstnavatelských svazů
„Marodi naskáčou postupně“
„My jsme přesvědčeni, že ano. Tím jsme argumentovali i při předchozích neúspěšných pokusech (zrušit karenční dobu, pozn. red.). Vede nás k tomu to, co se projevilo po jejím zavedení. Došlo k poměrně razantnímu poklesu nemocnosti, o nějakých 60 procent, což je významné. Lze tedy předvídat, že po zrušení karenční doby se nemocnost zvýší. Nebude to nic skokového, ale určitě dojde k postupnému nárůstu krátkodobé pracovní neschopnosti.“
Milan Kubek, Česká lékařská komora
„Přecházení nemocí nikomu neprospěje“
„Je třeba rozlišovat mezi nemocností a pracovní neschopností jako úředním aktem. Je možné, že stoupne počet krátkodobých pracovních neschopností, ale to, že se přestala v prvních dnech mzda proplácet, k žádnému zlepšení zdravotního stavu populace nevedlo. Lidé byli závislí na platu a nemoci přecházeli. Určitě nově stoupne počet krátkodobé nemocnosti. Ale třeba až bude chřipková epidemie, bude se víc lidí léčit doma a míň lidi bude ty bacily roznášet na pracovišti.“
Miroslav Diro, Hospodářská komora
„Odmakají to poctiví zaměstnanci“
„Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky. Před znovuzavedením karenční doby byla v ČR nemocnost ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi nápadně vyšší. Hlavně u krátkodobých pracovních neschopností byla ale výrazně i nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií, jako jsou Maďarsko, Polsko nebo Slovensko, aniž by k tomu byl oprávněný důvod. Ani zaměstnavatelé si nepřejí, aby jejich zaměstnanci chodili do práce nemocní. I první tři dny mají ležet doma a léčit se. Problémem je, že mezi poctivými zaměstnanci je velké množství lidí, kteří chtějí tento systém jen zneužívat. A budou na to doplácet zase jen poctiví zaměstnanci a zaměstnavatelé.
Josef Středula, Českomoravská konfederace odborových svazů
„Nikdo neví, jak Češi opravdu stonají“
„Nutno konstatovat, že nikdo nemá informaci o tom, jak byli lidé nemocní. Nikdo. Jediný údaj, který existuje, je údaj o lidech, kteří si vzali nemocenskou, respektive, že se léčili v režimu práce neschopného. Co se stane po 1. červenci je, že lidé, kteří budou nemocní a budou uznáni práce neschopnými, budou o něco lépe zajištěni, než tomu bylo kdykoliv předtím.“
Jan Zikeš, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
„Dvojité zklamání z vlády“
„Prokazatelně ta čísla (stonání, pozn. red.) zase naskáčou a je jasné, že to bude hlavně u dělnických profesí. My jsme chtěli spojit zrušení karenční doby se zavedením e-neschopenek (která by měla zaměstnavatelům umožnit lepší kontrolu nemocnosti svých zaměstnanců, pozn. red.). Což vláda na začátku slíbila, avšak opět nedodržela.“
Lukáš Kovanda, šéfekonom Czech Fund
„Vypadne desetitisíce pracovníků“
„Češi budou od 1. července 2019 opět nemocnější. Zrušení karenční doby povede k nárůstu takzvané fiktivní nemocnosti. Zaměstnanci tedy budou poukaz na svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání. Firmám přitom už nyní podle dat úřadů práce chybějí statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.“
Jak se liší
Náhrada mzdy:*Vyplácí ji zaměstnavatel pouze za pracovní dny, nyní od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti. Od 1. července 2019 to bude již od prvního dne.* Náhrada mzdy dělá 60 procent vyměřovacího základu (zjednodušeně průměrného hrubého výdělku), který je ovšem redukován, na což více doplácejí lidé s vyššími platy.
Nemocenská:*Vyplácí ji Česká správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny od 15. dne pracovní neschopnosti, maximálně ale 380 dní.*Výše nemocenské je 60 procent vyměřovacího zakladu, od 31. dne pak 66 procent a od 61. dne 72 procent.
Pozor! Nemusíte dostat nic, pokud...
...jste se provinili
Jestliže si přivodíte třeba úraz v opilosti nebo pod vlivem psychotropních látek, ztrácíte nárok na celou náhradu mzdy (i nemocenskou). Totéž platí, když je pracovní neschopnost zaviněna spácháním úmyslného trestného činu či přestupku, tedy pokud třeba vyvoláte rvačku. Pak dostanete jen polovinu částky.
....v tom byl úmysl
Na náhradu mzdy (i nemocenskou) zapomeňte, pokud se třeba rozhodnete si zdraví úmyslně poškodit....jste nezaměstnanýKdo je na úřadu práce veden jako nezaměstnaný, nedostane nic, protože o výdělek nepřichází.
....nepracujete naplno
Náhradu mzdy v prvních 14 dnech nedostane ten, kdo není zaměstnán, což platí i pro osoby samostatně výdělečně činné. Nárok nemá ani ten, kdo pracuje na dohodu s měsíční hrubou odměnou do 10 tisíc korun (naopak práce na zkrácený úvazek na to vliv nemá).
...se řádně neléčíte
Zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec neporušuje režim dočasně práce neschopného. A kdo je přistižen, že neleží, když ležet má, musí počítat s tím, že mu zaměstnavatel náhradu mzdy zkrátí nebo neposkytne vůbec. (Pokud by ho ale následně za totéž z práce vyhodil, musí mu náhradu mzdy doplatit, protože viník nemůže být postihnut dvakrát.)
