Prosím, nechte mě umrznout!

• Bezdomovci trpí
• Zima je vyhání z ulic
• Někteří už nemohou dál..

Policejní hlídka narazila na bezdomovce oblečeného jen v košili a slipech. „Je mi horko, musel jsem si odložit,“ říkal podnapilý zanedbaný Jiří Míka (54). Vedle sebe měl své všechno – cestovní kufr s nezbytným alkoholem a věcmi z popelnic a černý plastový pytel s oblečením. „Kdybych měl auto, tak ho klidně odvezu do lesa,“ odpověděl deníku Aha! jeden z policistů na otázku, co s bezdomovcem bude. Druhý v tu chvíli pro jistotu volal záchranku. Lékař však neviděl důvod, proč bezdomovce převézt do nemocnice.

„Neukážu vám občanku, bez ní se nedostanu do ubytovny Armády spásy,“ snažil se policistům vytrhnout muž. Po opakovaném slibu, že mu ji policisté vrátí, se začal ohánět známostí s Václavem Havlem pro případ, že to nesplní. Policisté jej pak donutili obléknout a neválet se po zemi. Bezdomovec Míka pak na truc začal vybírat okolní odpadkové koše a zvedat vždy jeden stěrač na předních sklech okolo zaparkovaných automobilů. „Na ulici jsem už řadu let. Nechala mě žena, ztratil jsem byt a teď už na všechno kašlu. Chci tady zmrznout,“ vysvětlil důvod svého počínání muž.

A stejné to je i jinde...

PRAHA/ZLÍN – Dosud mohli spát pod širým nebem, ale prudký obrat teploty směrem dolů je může i zabít. Zima vyhání bezdomovce z ulic do úkrytů. A většina z nich vlezlou zimu, déšť a špínu přebíjejí alkoholem.

Dokud je teplo, jsou v bezpečí. Stačí ale, aby teploty klesly pod únosnou mez a je zaděláno na průšvih. Bezdomovci z celé republiky v těchto dnech řeší otázku bytí a nebytí: budu mít kde přespat, abych neumrzl?

Někteří to štěstí možná mít nebudou. Své o tom vědí například zlínští bezdomovci. „Občas je to dobrodružství sehnat něco na přespání,“ tvrdí drobný mužík, kamarády přezdívaný Pepino. „Zrovna včera mě honili milenci, které jsem v rozestavěném paneláku vyrušil při souloži,“ směje se dobře naladěný muž, který se už od rána v nádražním bufetu zahříval levným alkoholem.

Podobný osud má i Rudolf Soumar, bývalý atlet. Trénoval v Dukle Praha s Věrou Čáslavskou i Evou Bosákovou. „Moje adresa zní náměstí Míru,“ tvrdí dnes zlínský bezdomovec. „Spím v kontejneru s papírovými kartony, tam se vždycky zahřeju. Stačí mi spát jen dvě hodiny denně.“

V ostatních městech i v Praze je situace obdobná. Bezdomovci se stahují z ulic do opuštěných domů, které často svou neopatrností zapálí. „V celé republice je zhruba sto tisíc bezdomovců, na Prahu jich připadají asi tři tisíce,“ řekl Aha! Ladislav Varga z centra Naděje.

Lidé v nouzi mají podle něj šanci se z ulice dostat, ale musejí chtít. „Nabízí se jim tři druhy pomoci. Mohou dostat jídlo, umýt se a převléct v denním centru. To je bez občanky. Na noc mohou přijít do noclehárny, ale to už potřebují občanský průkaz,“ tvrdí Varga. Třetí možností je azylový dům, ale bezdomovci v něm musí pracovat, což se mnohým z nich nechce.