Rádce Aha! Adopce pejsků: Na co si dát pozor
Pohledy zvířat v útulcích nám lámou srdce a nejeden milovník psů touží si je vzít domů všechny. Adopci však musí předcházet realistické zhodnocení situace. Jaká jsou největší úskalí, která vás mohou čekat?
Separační úzkost – znamená to, že zvíře bude po tom, co ho necháte o samotě, ve stresu, může štěkat, může demolovat, může se samopoškozovat... Bude potřebovat vaši přítomnost nebo vás bude všude doprovázet, alespoň ze začátku. Je to samozřejmě zvládnutelné, ale také omezující. Lépe se vyrovnáte se separační úzkostí psa »kabelkové« velikosti, u velkého psa to znamená hlavně dlouhodobý trpělivý nácvik odloučení.
Útěkář – zvíře, které se vzdálí od majitele, je vždycky v nebezpečí, že ho přejede auto, někdo ukradne. Také hrozí, že samo způsobí problémy jiným lidem. Útěkáře nezastaví běžný plot, útěkáře svádí i otevřené okno, odkouše se z vodítka a samozřejmě ze začátku také nepřijde na přivolání. Útěkář může reagovat na jakýkoli stres. Znamená to mít kvalitní kotec, vysoký plot, dobře zabezpečený byt a alespoň ze začátku venčení pouze na vodítku. Situace se téměř určitě zlepší, ale cesta k nápravě může být dlouhá.
Starý či nemocný pes – znamená to mít realistické nároky a přizpůsobený byt či dům. U větších plemen ne vyšší patra bez výtahu, zajištěné hlídání během dovolených, protože vadit mohou vysoké i nízké teploty, toleranci k občasným hygienickým nehodám a samozřejmě také vědomí, že desetiletý pes s vámi už nemusí dlouho pobýt a že veterinární ošetření a léky něco stojí. Stará zvířata nejsou bezproblémová, mají právo na své vrtochy, které se snáz snášejí, když máte za sebou společný život. Pamatujte na to.
Rváči – první podmínkou je, že se nesmíte zvířete bát. Jste za jeho chování zodpovědní a jste to vy, kdo má zajistit, aby zvíře neohrozilo ostatní ani sebe. Zapomeňte na venčení dětmi či puberťáky, vytipujte si klidnou lokalitu, případně psí parťáky, které zvíře snese. Pokud zvíře útočí na lidi, rozhodně není vhodným členem domácnosti s malými dětmi nebo starými či hendikepovanými lidmi.
Zvířecí kamarádi
Život není video na YouTube a ne každý pes miluje kočky, morčata či jiné zvířecí členy domácnosti. U štěněte je větší šance, že si zvykne, u starších psů často pomůže jen separace. Počítejte s tím, že vztahy mohou být komplikované.
Nepodléhejte sentimentu
Příběhy opuštěných psů jsou často srdcervoucí a přirozeně jim chceme pomoci, ale pamatujte si, že pro zvíře je kruté, když k vám přilne a vy ho z »objektivních« důvodů vrátíte do útulku. Rozmýšlejte se tedy zodpovědně už napoprvé.
Vaším spojencem je veterinář
„Existuje studie, která charakterizuje zdravotní problémy a problémy chování u psů a koček jeden týden a jeden měsíc po adopci,“ říká zkušený veterinář a chovatel MVDr. Milan Šťourač. Celkem 1361 z 2624 (51,9 %) psů a koček mělo zdravotní problémy první týden po adopci a 239 z 2312 (10,3 %) mělo zdravotní problémy měsíc po adopci. Nejčastějším zdravotním problémem psů a koček bylo onemocnění dýchacích cest. Týden po adopci byl nejčastějším problémem u psů hlasový projev a devastace zařízení nového domova.
Výsledky studie dokazují, že lze dosáhnout výrazného zlepšení vztahu nový pán a adoptovaný pes u těch, kteří navštíví veterináře krátce po adopci. Veterinární lékař je základním kontaktním bodem pro každého majitele psa, aktivně udržuje vašeho psa v pořádku a vás »v obraze«. Musíte najít veterináře, kterému můžete důvěřovat.
