Největší Slovák Milan Rastislav Štefánik: Záhady kolem jeho smrti!
Bylo jasno, ale vál silný vítr, když se u Bratislavy zřítil vojenský bombardér. Přesně před sto lety 4. května 1919 se stala asi nejzáhadnější letecká nehoda v novém Československu. Kromě pilotů zahynul i otec zakladatel první republiky Milan Rastislav Štefánik (†38). Mohlo za jeho smrt špatné počasí, nebo ho nechal sestřelit budoucí prezident Edvard Beneš (†64)? Nejdivočejších teorií je hned několik.
Bezprostředně po skonu mladého generála a ministra války se vyrojila řada spekulací, proč se stroj zřítil. Mezi lidmi se začalo špitat, že si jeho smrt objednal tehdejší šéf diplomacie Beneš s tichým souhlasem hlavy státu Tomáše Garrigua Masaryka (†87). Podle historika Michala Stehlíka (43) panovala mezi ministry velká nevraživost. „Štefánik byl impulzivní člověk, úplný opak Beneše. Už před koncem první světové války byli spolu v obrovském sporu, kdy to mezi nimi musel rovnat Masaryk,“ vysvětil pro Aha! historik. „Byly tam velké problémy s Benešem, tragická smrt a ještě se nevědělo, co politicky s ním,“ vypočítal důvody, proč přišla lidem smrt spoluzakladatele republiky podezřelá.
Stříleli na letadlo
Teorii o sestřelení podporoval i fakt, že se na hranicích pálilo po letadlech kvůli provokacím Maďarska. Štefánik se do vlasti chtěl dostat z Itálie a trval na letadle, i když mu byl nabízen speciálně upravený vlak. Do Bratislavy letěl v bombardéru Caproni Ca. 33 s italskou trikolórou, která byla snadno zaměnitelná s tou maďarskou. I když byl vydán zákaz střelby k 1. květnu, vojín Jozef Meško po bombardéru vypálil. Posádka to ale nejspíš vůbec nezaznamenala. Důvodem nehody tak bylo zřejmě špatné počasí. V ten den byly nad Bratislavou turbulence, foukal silný vítr a navíc byl problém i s přistávací plochou. Ta byla kvůli dešti rozmáčená a piloti se podle svědectví pokoušeli přistát nadvakrát, než se letoun asi ze 70 metrové výšky zřítil.
Po pádu ještě žil?
Svědci, kteří se na místo nehody seběhli, tvrdili, že posádka byla až na Štefánika na místě mrtvá. Generál ale ještě chvíli žil, i když utrpěl zranění, kvůli nimž bylo jasné, že jeho skon je nevyhnutelný. Jeho smrtí se v Československu vyřešil otázka, co s impulzivním Slovákem dál. „Byl by velký politický problém, co se Štefánikem po vzniku republiky. Existuje teze, že kdyby přežil, tak by Československo mohlo mít po vzoru Spojených států úřad viceprezidenta,“ popsal Stehlík. Vyšetřování nehody se ujaly italské a později i československé úřady, ale nedošly ke stejným závěrům – jedni označili za viníka technickou závadu, druzí počasí. I proto zůstává nehoda jednou z největších záhad v historii Československa.
Lev salonů a sukničkář
Štefánik byl podle historika Stehlíka velmi společensky zdatný vyjednavač. „Dokázal se dostat do správných salónů i k politikům. A hrála v tom určitě i jeho oblíbenost u žen, což je role, kterou Beneš s Masarykem nemohli sehrávat,“ uvedl s tím, že ministr udržoval kontakt s několika ženami najednou. „Je zajímavé, že to byl bonviván, ale zároveň byl kritický k volebnímu právu pro ženy, které mohly volit poprvé v roce 1919,“ dodal Stehlík.
Možná sebevražda
Další z teorií, proč Štefánik zemřel, hovoří o možné sebevraždě. Trpěl nervovou nemocí, často upadal do mdlob a to se projevovalo i na jeho duševní pohodě. Navíc ho trápily i zažívací potíže. I proto se řada lidí domnívala, že Štefánik chtěl ukončit své trápení a stroj navedl k zemi. Navíc trval na tom, že bude sedět na místě pilota, kam si měl přesednout ze svého původního místa a i jeho tělo neslo následky nárazu od kniplu.
Víte, že...
...Štefánik vyhrál anketu o Největšího Slováka? Druhý skončil jazykovědec Ľudovít Štúr (†40) a třetí kněz Anton Srholec (†86), jehož komunisté za nepovedený útěk za hranice uvěznili na 12 let, odpykal si je v uranových dolech v Jáchymově a Příbrami.
