Výstava v Přerově: Co už šizuňkové zkoušeli na zákazníky? Do piva dřevo, do mléka křída!
7 fotografií
Starý Egypt, Řecko či Řím. Tam všude už lidé bojovali s nepoctivými obchodníky. Jak ukazuje výstava v Přerově, praktiky šizuňků, které zkoušeli na svoje zákazníky, byly těm dnešním hodně podobné.
Kyselina sírová do octa, křída do mouky, drcené cihly do papriky... Tak se u nás pančovaly potraviny v 19. století. Historii falšování potravin představuje výstava Šejdíři a šizuňkové v přerovském muzeu. Ta ukazuje, že dnešní éčka a jiné »doplňky« potravin jsou jen slabým odvarem toho, čím byly potraviny pančovány v minulosti.
Nejčastější náhražky
Do ředěného mléka se i u nás přidávaly sádra a křída, kterými se pančovala i mouka. Objem potravin se zvětšoval také pomocí křemeliny. Chléb se pekl z nejrůznějších odpadů a pro potlačení zápachu se do něj přidával kamene či modrá skalice. Do koření se přidával písek, mleté cihly, dubová kůra, žaludy a dokonce i prášek z hnědého uhlí. O tom, že padělatelům potravin na zdraví zákazníků vůbec nezáleželo, nejlépe svědčí pančování octa. Do něj po naředění vodou, lili šizuňkové kyselinu sírovou, aby měl větší sílu.
Proti podvodníkům
„O šizení na váze či objemu existují doklady ze starého Egypta, Řecka či Říma,“ prozradila kurátorka výstavy Marta Konířová. A v průběhu staletí byli podvodníci stále drzejší. „V 19. století už se pančování rozšířilo takovým způsobem, že musely být proti tomuto fenoménu přijímány zákony. Rakousko-Uhersko bohužel takový zákon přijalo až v roce 1896,“ popsala Konířová.
Jak šidili zákazníky?
Pančované pivo
Pančovalo se i pivo. Místo chmele se používaly hořké náhražky jako hořec, jetel, quasiové dřevo, rojovník, voskovník a další. Tyto látky byly velmi omamné a na jejich odhalení se používaly slepice. Pivo se odkouřilo do hustoty syrobu, přidala se mouka a nadělaly se granulky, které se podaly slepicím. Když se slepice začaly potácet, byla to známka, že je pivo pančované.
Drůbež nafukovali
Zatímco dnes se drůbež nastřikuje vodou, aby bylo maso těžší, v minulosti se pro lepší vzhled při prodeji na trzích nafukovala, aby vypadala lépe.
Do láku měď
Protože zelenina ztrácela při zavařování barvu, přidávala se k některým druhům, zejména k okurkám měď, případně se okurky zavařovaly v měděných nádobách. Byl tak zelenější, ale také jedovaté.
Umělé víno
Majstrštykem padělatelů bylo tzv. strojené víno, které se vyrábělo ze směsi lihu, kyseliny vinné a cukru nebo glycerinu. Barvilo se borůvkami, červenou řepou či umělými barvivy.
Je libo pejska či kočičku?
Ve velkém se falšovalo maso a uzenářské výrobky. Levnější druhy byly zaměňovány za dražší – místo hovězího se prodávalo koňské, místo srnčí kýty skopová a místo vepřového nabízeli šizuňkové maso ze psů, místo zajíců kočky. Uzenářské výrobky byly nastavovány moukou, bramborami, zkaženým masem a masem z nemocných zvířat, psů a koček.
Kde: Muzeum Komenského v Přerově
Kdy: do 27. října 2019, úterý až pátek 8.00 – 17.00, sobota a neděle 9.00 – 17.00
Za kolik: dospělí 60 Kč, děti 30 Kč
7 fotografií
