Smutné výročí: Jak Češi prchali z Osvětimi
Uprchli z vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince. Kromě svého života ale chtěli v roce 1944 zachránit tisíce dalších. Čechoslováci Rudolf Vrba (†81) a Alfred Wetzler (†69) sepsali zprávu, díky které se svět poprvé dozvěděl o hrůzách koncentračních táborů.
Oba muži patřili ke slovenským Židům. Vrba studoval v Bratislavě, Wetzler pracoval jako dělník v Trnavě. Po nacistických zátazích v roce 1942 oba skončili v Osvětimi. Dva roky se jim dařilo přežívat teror dozorců, nucení k těžké práci, naprostý nedostatekpotravy a neustálou hrozbu plynových komor v největší nacistické továrně na smrt.
Uprchli z pekla
Spolu se jim podařilo 7. dubna 1944 překonat oba strážní okruhy, uprchnout z tábora a vrátit se do Žiliny, kde nadiktovali tzv. Vrbovu a Wetzlerovu zprávu. V ní poprvé popsali vše od příjezdu do koncentráku, přes třídění a číslování vězňů, polohu, rozmístění a ostrahu tábora, dřevěné boudy, kde vězni živořili i ironický nápis Práce osvobozuje nad branou tábora. Chtěli varovat ostatní, aby věděli, co je po transportech čeká. A hlavně donutit světové mocnosti, aby vraždění zastavily.
Popsali komory
„Nešťastné oběti jsou přivedeny do haly, kde jim řeknou, aby se svlékli. Aby byla představa, že jdou do sprchy, kompletní, dostane každá osoba od dvou mužů v bílých pláštích ručník a malý kousek mýdla. Potom jsou namačkáni do plynové komory v takovém množství, že mohou pouze stát. Poté se dva esesáci v plynových maskách vyšplhají na střechu, otevřou padací okénka a z plechovek s nálepkou Cyklon – přípravek proti hmyzu nasypou do komor preparát ve formě prášku,“ byla slova z jejich zprávy, která před 75 lety šokovala svět.
Zachránili 200 000 Židů
Zprávu se podařilo dostat ke spojeneckým silám a v červnu 1944 informace z ní odvysílala BBC, psaly o ní také New York Times. Potvrdila předchozí svědectví, kterým doposud málokdo věřil. Zveřejněna byla až po začátku transportů maďarských Židů, přesto se odhaduje, že asi 200 tisícům z nich zachránila díky mezinárodnímu nátlaku život. Po válce dokument posloužil v norimberském procesu.
Höss: Tři milionů mrtvých
Osvětim, německy Auschwitz, byl komplex vyhlazovacích táborů. První byl zřízen v bývalých kasárnách v roce 1940. Od roku 1941 byl budován Osvětim-Březinka a další součásti komplexu. Velitel tábora Rudolf Höss po válce uvedl, že tam zemřely více než tři miliony lidí. Většina obětí byla zavražděna v plynových komorách. Odhad Vrby a Wetlzera byl 1 765 000 zabitých v Březince mezi lety 1942 a 1944. Vraždění ustalo 27. ledna 1945, kdy tábor osvobodila rudá armáda, ještě předtím ale Němci odeslali přes 58 tisíc lidí do jiných táborů, nebo je umořili na pochodech smrti.
Třídění transportů
Už transporty do Osvětimi byly kruté, lidé v nich často nedostali několik dnů ani vodu. „Komise z politické sekce provedla výběr přibližně 10 procent mužů a 5 procent žen a odvedla je do tábora. Zbytek byl naložen na náklaďáky a poslán do Březinky, kde byl zplynován; mrtvé a umírající posílali přímo do pecí. Často se stávalo, že společně s mrtvými těly naházeli do náklaďáku malé živé děti,“ popsali hrozivou praxi.
Uprchlíky věšeli
Uprchlíky Němci vraceli do tábora za každou cenu. Ty, co dopadli živé, před celým táborem oběsili. Těla těch, co útěk nepřežili, přinesli zpět do tábora a nechali je tam s cedulí »Už jsem zase zpátky«!
