Češi tráví v práci víc času než Evropané. Nápad ČSSD a odborů ale naráží: Šichta od devíti do půl páté?
Komu by se tohle nelíbilo! Z práce vypadnout už o půl hodiny dříve a makat tak jen 37,5 místo 40 hodin týdně. Nápad ČSSD je sice velmi lákavý, ale není bez chybičky. Podle zaměstnavatelů by to nutně muselo dopadnout takto: za méně práce, méně peněz!
Češi reálně stráví v práci týdně asi o tři hodiny víc než je průměr v EU, který činí kolem 37 hodin. ČSSD se proto snaží už od březnového sjezdu protlačit zkrácení pracovní doby. „Český zaměstnanec v průměru pracuje o 400 hodin ročně déle než průměrný německý zaměstnanec, ale produktivita práce je na 60 procentech německé. Neplatí tedy přímá úměra, že čím více času v práci trávíme, tím více jsme produktivní,“ míní šéf ČSSD Jan Hamáček (40). Oprášil tak v podstatě požadavek odborů pod vedením Josefa Středuly (51), které stejnou kampaň spustily před rokem.
Zkrácení výdělků
Z nápadu ale nejsou vůbec nadšeni zaměstnavatelé. ČSSD se podle Hospodářské komory inspiruje v západní Evropě. Přitom Česko je nejprůmyslovější zemí světa, ale výroba zdaleka není tak digitalizována a robotizována jako tam. „Plošné zkrácení pracovního týdne v ČR by zřejmě vedlo ke krácení mezd, což by pravděpodobně narazilo na vůli samotných zaměstnanců,“ varuje za instituci mluvčí komory Miroslav Diro. Navíc novinka, pokud by se prosadila, by se v reálu dotkla jen těch, kteří pracují »na píchačky«. U pracujících třeba v kancelářích se na mírné přesčasy tak nehledí.
Jednou to přijde
Jednou budeme pracovat méně, a to až postoupí robotizace. V tom jsou všichni zajedno. I ekonomové ale hlasují pro to, aby se vše nechalo přirozenému vývoji. Podle šetření Hospodářské komory už dnes čtvrtina větších firem nabízí tuto vymoženost jako benefit ve snaze udržet zaměstnance. Také ekonom Lukáš Kovanda vidí jako schůdnou cestu možnost, aby firmy v rámci zákonných mantinelů pracovní dobu zkracovaly právě jako benefit. „Vzpomeňme, že tím, kdo zrušil pracovní soboty v ČR jako první, nebyl stát ani odborář, ale soukromník a podnikatel. Jmenoval se Baťa, udělal to bez nařízení odborů či politiků a stalo se roku 1930,“ řekl Aha!.
Jak to vidí soukromý sektor
Martin Kupec, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb: Nechme to tak, jak to je
„Kratší pracovní doba je určitě cesta v budoucnosti, zkrácení určitě nastane v souvislosti s nástupem průmyslu 4.0. (označení pro čtvrtou průmyslovou revoluci s postupem digitalizace a automatizace výroby – pozn. red.). Už i v současné době právní úprava zkrácení umožňuje pro určité obory, obecně jsme ale spíše pro, aby věci zůstaly tak, jak jsou.“
Eva Veličková, tisková mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR.: Takový nápad je drzost
„Diskuzi o povinném zákonném zkracování pracovní doby odmítáme. V aktuální situaci vnímají firmy nápad vlády jako drzost. Chybí jim přibližně 300 tisíc lidí a přes dva roky čekají na navýšení kvóty na přijímání cizinců. Vláda navíc zrušila karenční dobu, aniž by zavedla slibovanou e-neschopenku, která by pomohla zabránit zneužívání nemocenské. Některé firmy už dnes zkracují pracovní dobu dobrovolně. Na další zkracování budou podniky připraveny, až plně zavedou Průmysl 4.0, a díky robotizaci a digitalizaci se zvýší efektivita práce.“
Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory: Ano, ale ať si to nevynucují
„V důsledku očekávaných technologických změn stojíme před zásadními změnami, a to jak v růstu produktivity práce, tak v organizaci práce. Ano, ty skutečně budou znamenat, že budeme moci si dovolit našim zaměstnancům zkrátit pracovní dobu. Dlouhodobě tak můžeme tuto změnu očekávat. Rozhodně ale odmítáme, aby si to stát a odboráři u zaměstnavatelů a zaměstnanců vynucovali nějakými zákazy nebo příkazy. Nechť si odbory pracovní podmínky vyjednávají se zaměstnavateli ve formě kolektivních vyjednávání, to je a vždy byla jejich role.“
Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda: Cesta ke žlutým vestám
„Návrh sociální demokracie postrádá elementární ekonomické opodstatnění. Ve Francii, která se zkracováním pracovní doby v duchu návrhu ČSSD experimentuje snad nejdéle, je míra nezaměstnanosti čtyřnásobná oproti Česku. Lidé se už měsíce bouří v ulicích, Paříž je v plamenech. Francii zkrácení pracovní doby přineslo zmar a smutek, protože v důsledku zdražila práce řadového Francouze. Oni sice mají o pět hodin kratší pracovní týden, ale čtyřikrát vyšší riziko než Češi, že je čeká vyhazov. Takže naštvaní a frustrovaní Francouzi, ony žluté vesty, zapalují auta a banky.“
Pracovní doba v číslech
48 hodin mohou maximálně podle pravidel EU lidé za týden odpracovat včetně přesčasů
40 hodin je zákonem daný pracovní týden ve většině zemí EU včetně Česka
35 hodin má pracovní týden uzákoněný ve Francii
100 let už mají Češi osmihodinovou pracovní dobu, přičemž až do roku 1968 byla pracovním dnem i sobota
45 procent dotázaných v průzkumu společnosti Up ČR by chtělo pracovat jen pět hodin denně
7,6 procent českých zaměstnanců pracuje na kratší úvazek, přičemž v Rakousku nebo v Německu je to víc než 28 procent
3,2 hodiny navíc než je průměr zemí EU tráví Češi v práci, s 40,4 hodiny jsme tak podle jedné z posledních statistik na pátém místě v Unii, před námi je Řecko, Bulharsko, Polsko a Slovensko,
61 minut stráví Češi v pracovní době mimopracovními aktivitami, celkem tak podle analýzy společnosti truconneXion za den prozahálí 163 korun
16 procent firem s více než 50 zaměstnanci v šetření Hospodářské komory uvedlo, že by se zavedením kratší pracovní doby nemělo problém
Švédské zklamání
Dva roky experimentovalo Švédsko se zavedením šestihodinového pracovního dne. Závěr byl jasný: kratší pracovní doba vyšla na víc peněz a nevyplatila se. Pokus se odehrál například v domově důchodců v Göteborgu. Zkrácením pracovní doby muselo město k 68 zaměstnancům přijmout dalších 17 lidí. Šest hodin pracující zaměstnanci se sice cítili zdravější a byli i o dvacet procent šťastnější a péče o klienty se zlepšila, přesto kvůli neúměrným nákladům město experiment ukončilo.
