Jezdí se vpravo! Už 80 let
Skautské hlídky chodily po městě s letáky vybízejícími k jízdě vpravo, na tramvaje se lepily cedule a nabádáni byli i chodci, aby používali pravé strany chodníku. Právě před osmdesáti lety byl u nás zaveden pravostranný provoz. Změna se odehrála rychle, impulsem byla okupace a vstup německých vojsk na české území. Hitler za to nemohl, jen, jak se traduje, celou akci urychlil…
Levostranný provoz byl zrušen výnosem vrchního velitele německé armády Waltera von Brauchitsche a ten pravostranný začal platit právě 17. března 1939. Jen Praha tehdy dostala devítidenní odklad, tramvajový provoz totiž procházel náročnější úpravou.
PRAŽANÉ JSOU LID ROZVÁŽNÝ
„Dvacet let se debatovalo, a teď se to povedlo během dvou týdnů,“ dozvěděli se návštěvníci českých biografů ve filmovém týdeníku. „Obrátilo to sice Prahu naruby, ale Pražané jsou lid rozvážný, na mnohé změny zvyklý, a proto se rychle vžili do nového směru,“ referoval dále komentář. Na změnu směru jízdy sice od prvního dne upozorňoval denní tisk či plakáty a na tramvajích byly vylepeny nápisy »Jezdí se vpravo!«, přesto si ale nezvyklá situace vyžádala řadu dopravních nehod. Například v Ostravě, kde se začala doprava otáčet už 15. března, se přihodilo hned sedm karambolů, které tehdejší tisk připisoval nezvyku řidičů na nové pravidlo.
ČTRNÁCTKA ZABILA CHODCE
V Praze se v první den jízdy vpravo stalo dokonce 26 nehod, zpravidla srážek chodců s tramvajemi. Tou byla i jediná tragická nehoda dne, spojovaná s přechodem na nový způsob jízdy, při které zemřel Josef Lhotský (†49). V Kobylisích ho srazila tramvaj číslo 14, když vstoupil do silnice, aniž si uvědomil, že se už jezdí po druhé straně. „Při přecházení ulice podívejte se nejdřív nalevo a uprostřed jízdní dráhy pak napravo. Jakmile si na to zvyknete, bude vše v pořádku,“ instruoval hned další filmový týdeník a figurant názorně přecházel Národní třídu a hlavu si mohl ukroutit. Dopravní novinka se připravovala už v meziválečném Československu. V roce 1926 vláda přistoupila k Pařížské konvenci a zavázala se »v přiměřeně vhodné době« zavést jízdu vpravo. V roce 1931 pak přislíbila, že na pravou stranu vozovky přesune dopravu do pěti let, což se však nakonec nepovedlo. Urychlili to až nacisté.
Proč se dřív jezdilo vlevo?
● Odpradávna se muži zbrojili mečem a nosili jej většinou, jako praváci, po levém boku. Chození vlevo tak jednak snižovalo možnost zranění a hlavně, když se tasilo, byl protijedoucí oponent po pravé straně správně na ráně.
● Pravákům se lépe nasedá na koně z jeho levé strany také z důvodu meče u pasu. Logicky je bezpečnější nasedat a sesedat z koně na kraji silnice než uprostřed, bylo tak logické jezdit s koněm na levé straně cesty.
● Jezdit vlevo bylo snadnější i pro vozy. Kočí, pravák, potřeboval držet bič v pravé ruce, a proto seděl co nejvíce vpravo, aby nezasáhl nikoho sedícího vedle sebe či za sebou. Z tohoto místa měl nejlepší výhled, pokud jel na levé straně silnice.
● Napravo se doprava měnila až s Napoleonem a jeho tažením Evropou. Byl totiž levák. Britové si ale drželi svoji stranu a je tomu tak doposud.
