33 let po Černobylu. Radioaktivní zvěřina, houby a lesní plody v Česku! Hrozí nám něco?
V houbách, lesních plodech, zvěřině… I 33 let po explozi jaderné elektrárny v Černobylu je v řadě potravin podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) stále nezanedbatelné množství radioaktivního cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu.
Čtvrtý reaktor jaderné elektrárny explodoval necelé dvě hodiny po půlnoci 26. dubna 1986. Nad tehdejším Československem největší oblak radioaktivních částic přecházel po čtyřech dnech, 30. dubna. Právě z něj se cesium na naše území dostalo.
Tajení a mlžení
Informace o nehodě přišla ze Sovětského svazu až s 48hodinovým zpožděním, a to až poté, kdy se podařilo měřením ve Švédsku zjistit zvýšenou hladinu radioaktivity. Naše úřady nejprve mlčely a pak mlžily. „Nedávná havárie jednoho z reaktorů jaderné elektrárny v Černobylu se stala v západních zemích podkladem ke lživé kampani různých stoupenců antisovětismu a antikomunismu,“ psalo 5. května 1986 Rudé právo.
Měřilo se, ale…
Až do roku 1995 byl dozor nad kontrolou v kompetenci ministerstva zdravotnictví. Míra radioaktivity se měřila v ovzduší i u potravin, které byly kontrolovány každý měsíc a velký zřetel byl brán především na mléko, maso a kojeneckou výživu. V reakci na výsledky měření hygiena zastavila část živočišné i zemědělské produkce, v celkovém měřítku se však jednalo o zanedbatelné množství.
Od té doby měří radioaktivitu potravin pravidelně Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Čisto za generace
Cesium, které na republiku dopadlo, se bude rozkládat ještě několik desítek let. Jeho množství v potravinách není ale podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové zdravotně závadné.
„Je to běžný jev, který tu ještě nějakou dobu bude. Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 33 let. Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále,“ vysvětluje Drábová.
Zvěřina a houby
Nejvíc kontaminovaná je zvěřina, houby a lesní plody. Úřad loni odebral 157 vzorků masa z divočáků a u nejzávadnějšího z nich byla hodnota 11 987 Becquerelů (jednotka zdroje radioaktivního záření) na kilogram masa, což je téměř desetinásobek povolené hodnoty! Průměrně pak maso mělo hodnoty těsně pod dovolenou hladinou. Nebezpečí údajně Čechům nehrozí. „Pro dosažení ročního limitu by bylo nutné zkonzumovat asi 86 kilogramů takového masa,“ dodala Drábová.
Víte, že...
…u radioaktivních prvků hovoříme o poločasu rozpadu, tedy době, za kterou se radioaktivita prvku sníží na polovinu? U cesia Cs-137 je to 30 let.
Horší než bomba v Hirošimě
Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že se do ovzduší dostalo přibližně 400krát více radioaktivního spadu než z atomové bomby svržené v roce 1945 na Hirošimu! Radioaktivní mrak se tehdy podle vědců vlivem povětrnostních podmínek natřikrát přenesl nad Evropou a částí Asie. V Česku byly nejvíce zasaženy Novohradské hory, Jeseníky, Orlické hory a Kralický Sněžník.
Za výbuch mohl zlepšovák
Proč reaktor vybuchl, co se stalo? „V honbě za splněním plánu přišel jeden inženýr na »zlepšovák«, který mohl zvýšit výkon elektrárny asi o 2 procenta. Inženýři se rozhodli návrh vyzkoušet. Aby to mohli udělat, vypojili několik bezpečnostních systémů. Efekt byl nečekaný. Štěpná reakce v jaderném palivu se rozběhla nekontrolovatelně a způsobila dva mohutné výbuchy, které zničily celý čtvrtý blok elektrárny,“ popsal fyzik Zdeněk Dienstbier ve své knize Hirošima a zrod atomového věku.
V Rakousku zákaz mléka, v ČSSR 1. máj
Zatímco v Československu se »už« pět dní po výbuchu sešla havarijní komise, která se snažila problém zastírat, protože by mohlo dojít k »davové psychóze«, v sousedním Rakousku to bylo jiné. Likvidovala se dětská venkovní pískoviště, nesmělo se pít mléko. U nás se běžně pořádaly 1. máje, sportovalo se…
Milion obětí
Během katastrofy či těsně po ní došlo ke smrti minimálně 41 lidí, kteří byli u výbuchu či neštěstí dorazili likvidovat. Odhad celkového počtu obětí se pohybuje od 4000 až po necelý milion lidí. Okolí Černobylu bylo natolik kontaminované, že v oblasti do 30 kilometrů bylo vyhlášené zakázané pásmo, které pro místní obyvatele platí dodnes. Do »mrtvé oblasti« se však pořádají krátkodobé turistické výlety. Likvidace jaderného materiálu stále probíhá, staví se nové sklady a zpevňuje sarkofág, který vybuchlý reaktor zakrývá.
Další jaderné havárie
Fukušima – k poslední výrazné jaderné havárii došlo v Japonsku 11. března 2011. Po zemětřesení ostrov pohltila vlna tsunami, která vyřadila chladicí systémy elektrárnym, a došlo k výbuchu. Zemřelo 19 tisíc lidí a dalších 160 tisíc muselo být evakuováno.
Československá havárie – 22. února 1977 pracovníci v elektrárně Jaslovské Bohunice nedbale vyčistili palivový článek, což vedlo k jeho zahřátí na 1400 °C a následnému požáru. Radioaktivní záření se dostalo do okolí, naštěstí nezpůsobilo ztráty na životech.
Americká katastrofa – jaderná elektrárna Three Mile Island byla v provozu několik měsíců, když 28. března 1979 došlo k výpadku čerpadel v chladícím okruhu. Do množství uvolněného záření je katastrofa srovnatelná s tou černobylskou, nedošlo při ní díky včasné evakuaci ke ztrátě na životech.
Utajený Kyštym – 29. září 1957 došlo na Jižním Urale v kombinátu na zpracování jaderného odpadu k havárii chladicího systému a výbuchu. Sovětský svaz celou událost utajil, k odhalení došlo až o mnoho let později.
Zajímavou mapu naleznete v tištěné verzi Aha!
