Zázraky moderní kardiochirurgie: V hrudi mi netluče, ale vrčí!
Selhání srdce? Ještě před 35 lety jasný rozsudek smrti. Vše se změnilo, když v Československu proběhla v roce 1984 první úspěšná transplantace. A nyní už šestnáct let život zachraňují i mechanická srdce. S takovým žije i Tomáš Micka (22) z Benešova.
Nikdy nebýval nemocný, sportoval. Pak se náhle doslova ze dne na den tehdy osmnáctiletý Tomáš Micka sesypal. „Nevyšel jsem pět schodů, zadýchával jsem se, otekl,“ vzpomíná.
Prodělal zánět
Z benešovské nemocnice ho hned poslali do Prahy do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Zjistili, že jsem prodělal zánět srdce a teď mi funguje jen na dvacet procent,“ popisuje Tomáš. Lékaři ho zařadili na čekací listinu pro transplantaci a zároveň mu voperovali »mechanické srdce« nazývané heartmate.
Zkoušel běhat
Dokud umělá srdce neexistovala, umíralo na čekací listině na transplantaci 29 procent pacientů. Nyní je to pouhých pět procent. Tomáš je s tím svým, s nímž žije pět let, nadmíru spokojený. „Dokonce jsem zkoušel běhat, a jde to. Zvláštní je jen to, že když si položím dlaň na hrudník, cítím, jak čerpadlo vrčí. Čekám na transplantaci, ale neživořím, cítím se skvěle,“ popisuje.
Musí se dobíjet
Řídicí jednotku umělého srdce napájejí dvě baterie, které musí stále nosit s sebou. Vydrží asi dvacet hodin. Případně se může připojit přímo do elektrické sítě, což Tomáš využívá v noci.
Víte, že...
...první dětskou transplantaci srdce provedli lékaři IKEM v roce 1993 dívce (15)? Srdíčko vydrželo 19 let, pak musela dostat nové.
Rekordman Rudolf Sekava (82): 35 let žije s transplantovaným srdcem
S transplantovaným srdcem žije Rudolf Sekava (82) už rekordních 35 let. Odoperovali ho v IKEM jako teprve třetího pacienta v Československu. Ve stejném roce, kdy dostal srdce vůbec první Čech Josef Divina. Ten s ním žil ještě dalších 13 let.
„Jsem doživotním dlužníkem neznámé dárkyně,“ popsal Rudolf Sekava a doplnil, že na ženu (†25), jejíž srdce mu tluče v hrudi, pravidelně myslí. O Dušičkách jí vždy zapaluje svíčku. „Prožívám podzim života. Má své plusy i minusy. Minusů přibývá, ale stejně jsem rád za každý den. Večer pravidelně usínám s nadějí, že se ráno zase budu těšit ze života,“ glosoval s nadhledem bývalý středoškolský pedagog.
Že mu darované srdíčko vydrží tak dlouho, nečekal. „Ptal jsem se lékařů, jakou mi dávají záruční lhůtu. Neodpověděli,“ smál se Rudolf a doplnil, že některé třeba i překvapil.
„Pan Sekava je fenomén,“ potvrdil i profesor Ivan Netuka, přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM.
