Velké srovnání: Cizinci berou víc než Češi! A nejvíc dřou Bulhaři | Ahaonline.cz

Registrace  |  Zapomenuté heslo

Deník Aha! na Facebooku

pátek 19. dubna 2024

Svátek slaví Rostislav, zítra Marcela

Velké srovnání: Cizinci berou víc než Češi! A nejvíc dřou Bulhaři

Ilustrační foto
Ilustrační foto (profimedia.cz)

Každý devátý pracovník v Česku je cizinec. Nejčastěji jako svého kolegu potkáte Slováka, Ukrajince nebo Poláka. A hlavně: z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) rovněž vyplývá, že si »bratia« a Rumuni vydělají i o několik tisícovek více, než tuzemští zaměstnanci.

Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí bylo v Česku ke konci roku 2017 zaměstnáno přes 472 tisíc cizinců. Dalších 87 tisíc se pak živilo jako podnikatelé. To činilo 10,7 % celkové zaměstnanosti u nás. A je možné, že se toto číslo bude v dalších letech zvyšovat. „Přes 53 % cizinců žijících na našem území má u nás trvalý pobyt a jejich počet plynule roste,“ upozornil předseda ČSÚ Marek Rojíček. Z dlouhodobého pozorování je pak zřejmé, že přespolní pracovníci s přechodným pobytem přicházejí a odcházejí podle vývoje ekonomiky.

Vedou bratia

Podle statistiků jsou na tom co do výdělků nejlépe Slováci, jejichž hrubá mediánová mzda (medián je hodnota rozdělující řadu čísel přesně v polovině a je považována za víc vypovídající než průměr - pozn.red.) je skoro o 4 tisíce vyšší než u Čechů. Více než my vydělávají i Rumuni, a to skoro o 2500 korun. Ti s titulem totiž pracují v dobře placené sféře technologií. Naopak početnou menšinu Ukrajinců v Česku živí spíše hůře placené profese.

Hlad po zaměstnancích

Podle ekonoma Jiřího Cihláře jsou překvapivě vysoké platy pro cizince způsobeny nedostatkem pracovníků v Česku. „Trh práce je přehřátý a je obrovská poptávka po pracovnících v průmyslových podnicích. Jejich mzdy výrazně rostou a to je důvod, že i ti dovážení dělníci jsou slušně zaplacení,“ řekl pro Aha!. Dodává ale, že situace je dlouhodobě neudržitelná a už brzy přijde obrat. „Jak začnou podnikům klesat objednávky, tak se projeví v tom, že náborové práce skončí a trh práce se začne čistit,“ myslí si Cihlář.

Kdo u nás pracuje

Slováci

- Převážně mladí lidé kolem třicítky
- Mezi cizinci u nás jsou nejvzdělanější a obsazují tak nejvíce kvalifikovaná místa
- Žijí hlavně ve velkých městech jako je Praha
- Jsou zaměstnaní v mnoha odvětvích a dosahují nejvyšších výdělků.

Rumuni

- Hlavně mladí muži třicátníci.
- Vysokoškoláci pracují jako technici a specialisté.
- Až třetina bez vzdělání, živí se jako montážní dělníci.
- Mimo Prahu žijí v Olomouckém, Jihomoravském nebo Plzeňském kraji.

Ukrajinci

- Patří k nejstarším cizincům u nás, věk kolem 45 let. Mají nejvyšší podíl žen.
- Mají různorodé vzdělání, ale neuplatňují ho na trhu práce.
- Často zaměstnaní jako dělníci a v průmyslu nebo jako zdravotníci, v sociálních službách nebo pohostinství.
- Vydělávají si nejméně.

Bulhaři

- Typicky jsou to muži kolem 45 let.
- Dosahují nejčastěji středoškolského či základní vzdělání.
- Každý druhý pracuje v Praze často jako agenturní zaměstnanec.
- Nejdelší placená doba za měsíc (176,7 hodin za měsíc).


Poláci
- Nejčastěji jsou to třicátníci, ale věkově různorodí.
- Nejčastěji u nás působí vyučení muži.
- Pracují podél severní hranice Česka na Olomoucku a Moravskoslezském kraji.
- Nejvíce jako horníci, vysoký podíl je i dělnických profesí.

Stát motivuje: Odejděte, zaplatíme! 

Nepohodlné a ilegálně příchozí cizince chce Česko vrátit zpět do jejich domovů. Jde například o ty, co neúspěšně žádali o pobyt či azyl, ale ze země ještě neodešli. Jak je donutit? No přece penězi.

Aby měli motivaci, dostanou na ruku až 4000 euro (asi 102 tisíc korun). Vyplývá to z Výzvy k předkládání žádostí o podporu v rámci Národního programu Azylového, migračního a integračního fondu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Vybere se instituce, které stát v rámci projektu svěří 45 milionů korun a jejím úkolem bude částku mezi dubnem 2019 a červnem 2022 rozdělit mezi minimálně 400 lidí. Hlásit se mohou jak státní tak neziskové organizace. Pokud cizinec slíbí, že začne nový život mimo EU, může dostat od státu podporu přes 38 tisíc korun. V případě zranitelných osob je to pak kolem 50 tisíc a ve výjimečných případech (jako speciální zdravotní potřeby) to může být i přes 100 tisíc. Česko chce cílit hlavně na lidi z Indie, Ruska, Afghánistánu nebo Vietnamu.

Přečtěte si

Kontakty

  • Telefon 9.00 – 17.00: 225 974 140
  • Telefon po 17.00: 225 974 164
  • Fax: 225 974 141

RSS kanály serveru ahaonline.cz lze užívat pouze pro osobní potřebu. Jakékoli další šíření obsahu ahaonline.cz je možné pouze s předchozím souhlasem jeho provozovatele.