Lichtenštejnové: Po lesích chtějí i zámky Lednice a Valtice!

Lichtenštejnové a jejich advokáti se v požadavcích na majetek odvolávají hlavně na to, že nemovitosti byly zabrány na základě Benešových dekretů. Ty se ale měly vztahovat na majetek Němců. A významný šlechtický rod se údajně k německému národu nikdy nehlásil. Lichtenštejnové navíc prý neuznali ani Mnichovskou dohodu nebo protektorát Čechy a Morava. České úřady se ale k jejich argumentům staví vlažně. Sebemenší prolomení Benešových dekretů by totiž rozpoutalo lavinu podobných žalob.

Středočeský soud prohráli
„Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových obdržel několik desítek výzev na vydání různých nemovitosti s tím, že po jejich předběžném
vyhodnocení je nepovažuje za důvodné,“ řekl Aha! mluvčí úřadu Radek Ležatka a dodal: „V případě nemovitostí ve Středočeském kraji uspěl u všech obecných soudů (jde o dílčí kauzu staršího data, pozn. red.) a nyní probíhá řízení před Ústavním soudem.“ Zdroje dobře obeznámené se situací navíc tvrdí, že Lichtenštejnové jsou ve svých nárocích natolik důslední, že chtějí zpátky dokonce každou škarpu. A škarpy jsou podél cest, které často vedou i do lesů.

Lesy ještě české?
Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové Lichtenštejnové zažádali také o velké množství lesů. Tento týden ale jejich právní zástupce obdrží zamítnutí. Jenže požadavky možná naprosto nereálné nejsou. „Jde o velké majetky a dá se očekávat, že ta snaha bude velká. Vzhledem k tomu, že se (Lichtenštejni, pozn.red.) pustili do celkem velké akce, musejí vědět, že zcela bez šancí nejsou,“ řekla Aha! advokátka Dagmar Raupachová.

Víte, že...
...časopis Forbes Lichtenštejny označil díky majetku v hodnotě 5 miliard amerických dolarů (v přepočtu zhruba 113 miliard korun) za nejbohatší panovnický rod Evropy.

Na které zámky si Lichtenštejnové brousí zuby?

*Zámek Lednice s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Lichtenštejnové lednické panství získali v roce 1249 a patřilo jim skoro 700 let.

*Zámek Valtice postavený v barokním stylu se nachází ve stejnojmenném jihomoravském městě. Od roku 1995 je chráněn jako národní kulturní památka České republiky a v roce 1996 byl zapsán v rámci Lednicko-valtického areálu na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

*Šternberk je hrad ve stejnojmenném městě v Olomouckém kraji. Stojí na výběžku Nízkého Jeseníku v nadmořské výšce okolo 300 metrů. První písemná zmínka pochází z roku 1269.

*Zámek Bučovice byl postaven v letech 1575–1585. Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami a byla k němu připojena plochá geometrická zahrada o velikosti 17,5 hektarů obklopená zdí.

*Velké Losiny jsou zámkem postaveným v renesančním stylu. Stojí na místě někdejší středověké tvrze. Místo proslulo nechvalně známými čarodějnickými procesy, které se zde odehrávaly v letech 1678-1696 a padlo jim za oběť 56 osob. Podle Kaplického knihy byl natočen i stejnojmenný film Kladivo na čarodějnice.

Kastelánka Lednice pro Aha!: Památky by nezavřeli
Ivana Holásková je kastelánkou Státního zámku Lednice a z majetkových nároků Lichtenštejnů v žádném případě strach nemá.

Co si myslíte o žádostech na vydání i »vašeho« zámku ze strany šlechtického rodu?
„Nějaké stanovisko by spíš měli vydat ministři a vláda. Já se k tomu bohužel vyjadřovat nemůžu.“
A máte nějaký soukromý názor?
„Myslím si, že alespoň z toho morálního hlediska by se ta kauza řešit měla. A také si myslím, že s Benešovými dekrety ani zdaleka vše nebylo v pořádku. Určitě je to ale celé běh na velmi dlouhou trať a s velmi nejistým výsledkem.“
Souvisejí s tou kauzou na vaší straně nějaké obavy?
„Vím, že oni do svého majetku všude hodně investují. A domnívám se, že kdyby získali zpět své zámky v Česku, určitě by i nadále zůstaly přístupné pro veřejnost.“
Byla správa lednického zámku s Lichtenštejny někdy v kontaktu?
„Ano, my spolupracujeme hlavně s jejich muzeem, které je ve Vídni, dokonce nám dovolili udělat kopie jejich obrazů, které teď v Lednici máme, protože v naší expozici chyběly. Zástupci rodiny občas zavítají i na některé naše akce. Jsou to například výstavy a koncerty. Ta spolupráce je velmi dobrá.“

Co jsou Benešovy dekrety?
Edvard Beneš pomocí prezidentských dekretů vládl po osvobození Československa a svém návratu z Londýna. Sudetští Němci na jejich základě přišli o československé občanství a majetek. Následně byli podle mezinárodních dohod vysídleni. Dokument se ale vztahoval na občany německé národnosti. Lichtenštejnové tvrdí, že Němci nikdy nebyli a majetek jim byl zabaven neoprávněně. Po sčítání lidu sice bylo uvedeno, že mají německou národnost. To se ale podle představitelů rodu stalo kvůli administrativní chybě pracovníka, který je zapsal do evidence.