ZAKÁZANÉ KREMACE: Už je to 100 let..
Dnes tak probíhají tři čtvrtiny českých pohřbů. Před 100 lety byla ale kremace v českých zemích naprostou novinkou! Úplně první pohřeb žehem se uskutečnil 31. října v Liberci a byl zakázaný.
Spalování nebožtíků umožnil až zákon v lednu 1919, který vešel v platnost 1. dubna téhož roku. Myšlenku pohřbívání žehem šířila zpočátku v tehdejším Československu Společnost pro spalování mrtvol (1899) a poté spolek Krematorium (1909), z něhož vzešla nynější Společnost přátel žehu. V jeho čele stál básník, dramatik a autor libreta k Dvořákově opeře Rusalka Jaroslav Kvapil (†81), který byl zároveň autorem zákona povolujícího spalování zemřelých.
Téměř třicet
V České republice dnes funguje téměř třicítka krematorií. Žehem se u nás provádějí zhruba tři čtvrtiny všech pohřbů. První zemí v Evropě, která spalování mrtvol povolila, byla v roce 1874 Itálie. Do konce 19. století začali provádět kremace v Německu a postupně se přidávaly další státy, většinou ty, v nichž neměla velkou sílu katolická církev.
Víte že...
...za Rakouska-Uherska byli spalováni jen zločinci a domnělé čarodějnice? Těla zemřelých se spalují při teplotě 900 až 1000 °C. Celý proces trvá více než hodinu a průměrná váha popela z jednoho těla je 2,8 kilogramu.
Nejstarší v zemi
Liberecké krematorium, úplně první u nás, vzniklo v letech 1915 až 1917 podle návrhu drážďanského architekta Rudolfa Bitzana (†66). Budova ve stylu secese, která je chráněnou památkou, prochází rekonstrukcí. Město do ní během dvou let investuje 20 milionů korun.
Krematorium v hororu
Krematorium v Pardubicích ve stylu art deco, které bylo vybudováno v letech 1922 až 1923, se vrylo do paměti filmových fanoušků. V roce 1968 zde režisér Juraj Herz (†83) natáčel kultovní horor Spalovač mrtvol s Rudolfem Hrušínským (†73) v hlavní roli.
Jak vyčistit a neponičit hrob
Chcete mít na Dušičky hrob jako ze žurnálu, ale nechali jste to na poslední chvíli? Pak rychle vezměte kartáč a kýbl do ruky a vyrazte. Abyste ale neudělali v tom chvatu více škody než užitku, dejte si pozor na to, čím budete hrob čistit!
Na každý kámen se musí jinak
Umělý kámen a mramor – používejte jen neutrální čističe, vodu a nečistoty odstraňujte mechanicky. Rozhodně se vyhněte kyselým čističům, jako je ocet. Spolehněte se spíš na mýdlovou vodu, případně sodu. Důkladně je ale po čištění vymyjte.
Žula – je odolná a nevadí jí silnější chemikálie na bázi kyselin (kupř. octová voda), které rozpustí matný cementový povlak.
Pískovec – vyžaduje delikátní přístup. Bývá hodně napaden lišejníky, je měkký, nasákavý a snadno se drolí. Jemně ho očistěte měkkým kartáčem. Buďte opatrní i s vodou.
Nápisy a doplňky z barevných kovů – vyhněte se čpavku a zásaditým čističům, které by mohly poničit nápisy a na mosazných a bronzových doplňcích by udělaly neodstranitelné fleky. Kovy čistěte hadříkem namočeným v lihu nebo mýdlové vodě, vygumujte gumou, vyčistěte jemnou zubní pastou nebo vyleštěte semišem.
Vychytávka: Tlakový čistič
S jeho pomocí se účinně zbavíte všech nečistot. Musíte být ale velmi opatrní, abyste nevymyli kupříkladu i nápis. Budete potřebovat přístup k vodovodu a elektrické energii. Stroj vám půjčí v hobbymarketech za zhruba 300 korun.
Konev s vodou
Kamennou desku před čištěním důkladně omyjte vodou a nechte nečistoty zvlhnout. Usnadníte si práci. Po čištění znovu kámen důkladně opláchněte.
Mýdlo
Klasické jádrové mýdlo je nejšetrnější prostředek, jaký můžete na kamenné plochy použít.
Hadr
Pomocí něj vysušte záhyby v nápisu, případně jemně vyleštěte kovové plošky.
Speciální chemie
Některé čističe jsou vyrobeny speciálně na hroby či kámen. Přečtěte si ale návod, na jaký typ kamene se hodí.
