Autor české hymny: Měl děti s vlastní švagrovou
7 fotografií
Jen na pouhé dva dni vyndají v Plzni z trezoru národní poklad. Tím je rukopis hry J. K. Tyla Fidlovačka. V ní je také píseň Kde domov můj, která se stala českou hymnou. Ukázána bude v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky a lidé se dozvědí o smutném osudu jejího autora.
Nikdo by nehádal, že poměrně útlý asi jeden centimetr tlustý a nenápadný svazek zhruba velikosti A5 vázaný ve vybledlých deskách, je hotový skvost a má nedozírnou cenu.
Vlastní rukou
Je to originál Hry Fidlovačka, kterou vlastní rukou v roce 1834 napsal Josef Kajetán Tyl a 21. prosince byla uvedena ve Stavovském divadle.. „Mezi dialogy jednotlivých osob je i píseň Kde domov můj, kterou znají úplně všichni. Je to pozdější česká hymna, která je tady rozepsaná do dvou slok,“ popsal šéf Archivu města Plzně Adam Skála (41).
Musí mít 14 °C
Rukopis Fidlovačky má 54 stránek. „V roce 1977 byl prohlášený za archivní kulturní památku a stejně jako jiné cenné archiválie je uložený v trezorové místnosti,“ dodal Skála. Trezor je rozdělený na několik částí a v té, kde je Fidlovačka, je vlhkost vzduchu 30 až 50 procent a teplota mezi 14 a 18 stupni Celsia. To zaručuje, že vzácná památka zůstane nepoškozena.
Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856)
Smutný osud manželů
Narodil se v Kutné Hoře. Vystudoval gymnázium v Praze a Hradci Králové. Studia filozofie v Praze ale nedokončil. Oženil se s herečkou Magdalenou Forchheimovou. Ta mu porodila mrtvé dítě a další mít nemohla. Tyl tak zplodil devět dětí s její mladší sestrou Annou. Děti ale vychovávala Magdalena.
František Škroup (1801 – 1862)
Autor nesmrtelné hudby
Narodil se v Osicích u Hradce Králové. Studoval filozofii a práva v Praze, ale školu nedokončil, dal přednost hudbě. Byl kapelníkem Stavovského divadla. Napsal hudbu k Tylově hře Fidlovačka a nesmrtelnost mu zajistila píseň slepého houslisty Mareše Kde domov můj. Zemřel v nizozemském Rotterdamu, kde působil jako kapelník u německé opery.
Dar dědiců mistra
Po Tylově smrti získala pravděpodobně rukopis švagrová Anna Forchheimová-Rajská. Ta se čtyři roky po jeho smrti provdala za Josefa Turnovského. On daroval Fidlovačku Městskému historickému muzeu v Plzni, které vzniklo v roce 1878. Po osamostatnění archivu v roce 1948 se rukopis Fidlovačky několikrát přemístil, až v roce 1961 skončil v Archivu města Plzně.
Vystaví ji zdarma
Rukopis Fidlovačka bude vystavena v mázhauzu budovy plzeňské radnice na náměstí Republiky v Plzni. Město Plzeň vzácnou památku vystaví ke dni 100. výročí vzniku Československé republiky. A to v sobotu 27. října a v neděli 28. října. Vstup je zdarma.
Výstava nej vynálezů zlatých českých ručiček za 100 let: Tímhle jsme ohromili…
Celý článek7 fotografií
