Speciál Aha!: Rodičovský příspěvek 10 LET STAGNUJE
Jedna z nejluxusnějších věcí, kterou si můžete pořídit, je určitě miminko. Podle odhadu ekonomů jen nejnutnější výbavička a první rok »provozu« může vyjít na víc než sto tisíc. Podle propočtů Aha! ceny dětských věcí za 10 deset let pořádně poskočily. Přitom rodičovský příspěvek je stále stejný.
Pokud se podaří prosadit návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (37, ČSSD), měl by rodičovský příspěvek dělat o 40 tisíc víc než současných 220 tisíc. Nejdříve se to ale dá čekat od půlky příštího roku. Ministryně přitom argumentuje právě tím, že za posledních deset let zůstal tento příspěvek »u ledu«. Naopak ceny, snad jen až na některé textilní výrobky, rozhodně nestagnovaly.
Rekordman kočárek
Z věcí pro děti, které dlouhodobě sleduje Český statistický úřad, nejvíc podražil kočárek, jehož cena je o 70 procent vyšší. Teoreticky vzato – zatímco před deseti lety jste si za celý rodičovský příspěvek mohli těchto kočárků pořídit pětadvacet, dnes už by to bylo jen patnáct. Což o to, chudší rodiče sice mohou volit nákup z druhé ruky, ale to u všeho nejde. Třeba u jednorázových plenek... Těch – opět čistě teoreticky – bylo možné z celkového příspěvku pořídit před deseti lety o pět tisíc víc. Z toho je dobře patrné, že zvýšení této finanční pomoci je určitě potřeba.
Dávky nestačí
„Pokud se podíváme i na jiné výdaje státu, jako jsou například důchody, tak u těchto částek čas od času přichází valorizace a je logické, že by se někdy měl valorizovat i rodičovský příspěvek,“ potvrzuje i ekonomka Markéta Šichtařová.
Sama se však dívá na věc jako matka pěti dětí, které vychovává. „A na to by mi nějaké dávky ani zdaleka nestačily. Za daleko důležitější tak pokládám, že moderní technologie přinášejí stále více lidem možnost si při rodičovství alespoň třeba na částečný úvazek přivydělávat z domova,“ tvrdí.
Raději internet?
Možná by tak prý stálo za úvahu, jestli by stát neudělal lépe, kdyby třeba rodiče malých dětí vybavil rychlým internetem zdarma, který by jim umožnil pracovat online. A rovněž by podle ní mohly padnout i některá omezení – třeba dohody o provedení práce by už nemusely být limitovány počtem odpracovaných hodin. Také stanovení minimální mzdy podle ní brání tomu, aby si ženy či muži na rodičovské mohli přivydělat nějaké malé částky. „Aby si mohli rodiče s malými dětmi finančně přilepšit, je důležité jednoduše i kvůli tomu, aby kariérně nechátrali – problém je totiž v tom, že poté, až jim děti povyrostou, se do pracovního procesu zpátky začleňují jen velice složitě,“ uzavírá Šichtařová.
Jak se vyvíjel rodičovský příspěvek
Celková suma rodičovského příspěvku byla zavedena v roce 2012, předtím byly stanoveny měsíční částky. Od ledna 2007 byl příspěvek navázán na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře a dělal z ní 40 %, konkrétně to bylo 7582 Kč měsíčně. Od ledna 2008 byl rodičovský příspěvek stanoven ve čtyřech výměrách podle délky čerpání. Od ledna letošního roku je podle nových pravidel možné vybrat celou sumu 220 tisíc korun už během šesti měsíců. Nadále ale platí, že maximální měsíční výše odpovídá 70 % z 30násobku denního vyměřovacího základu. Nejvyšší možný příspěvek tak odpovídá zhruba 32 tisícům korun měsíčně, pokud měla žena hrubou mzdu přes 80 tisíc.
Zvýší se porodnost?
Vyšší rodičovský přípěvek, který by příští rok měl stoupnout na 260 tisíc a postupně se dostat až na 300 tisíc korun, však podle ekonomů jen stěží pomůže tomu, aby se rodilo víc dětí. „Neslibujme si od toho, že nějak viditelně zvýší porodnost. Maminky budou mít možná hezčí kočárky, ale na rozhodnutí žen mít dítě či další dítě to nebude mít vliv. Ta suma by musela být mnohonásobně vyšší, což by ale zase neunesly veřejné finance,“ soudí ekonom Lukáš Kovanda. A podobného názoru je i ekonomka Markéta Šichtařová, podle níž by stát, aby dosáhl vyšší porodnosti, musel udělat i další užitečné věci. „Kromě podpory zaměstnatelnosti rodičů by například všichni měli mít jistotu, že podle své potřeby umístí děti do mateřské školky,“ míní.
