26 let od úmrtí Dubčeka: Chtěl se ho někdo zbavit? ZPOVĚĎ VYŠETŘOVATELE

Vůdčí postava pražského jara 1968 a polistopadový šéf Federálního shromáždění, na následky zranění zemřel 7. listopadu 1992. Od havárie se po celou dobu léčil v pražské Nemocnici Na Homolce, ta byla vybudovaná v 80. letech 20. století pro funkcionáře komunistického režimu a známá byla jako SANOPS.

Byl zabit?
Okamžitě se začalo spekulovat, zda nehoda nebyla naplánovaná a nešlo o způsob, jak se Dubčeka zbavit. Mluvilo se o tom, že vadil některým složkám tajné policie a KGB, o tři dny později se měl chystat svědčit v Moskvě o kriminální činnosti KGB. Dalším kamínkem do mozaiky, která tvořila jeden velký otazník, byla vražda bývalého polského premiéra z let 1970 až 1980 Piotra Jaroszewicze. S manželkou byl ve svém domě zabit ve stejný den. Ten měl podle knihy Tragédie na 88. kilometru Liboslava Leksy svědčit ve stejném procesu v Moskvě proti KGB jako Dubček. Vrahy se navíc nedařilo najít, dopadeni byli až letos na jaře po 26 letech. Mluvilo se i o tom, že na místě neštěstí se měla ztratit Dubčekova aktovka. Tématem mnoha hovorů byly i údajné geopatogenní zóny v místě nehody.

Jak to tedy bylo? O vyšetřování pro Aha! otevřeně promluvil tehdejší policejní vyšetřovatel tragické nehody Josef Bláha (67).

Vysoká rychlost
„Zklamu vás, příčinou nehody nebylo nic jiného než stav dálnice a vysoká rychlost,“ ihned v úvodu reagoval tehdejší kapitán jihočeského oddělení vyšetřování Josef Bláha. Specialista na dopravní nehody popisuje, že dálnici na Vysočině zkrápěl prudký liják. Jen pár metrů před osudným 88,9. kilometrem se BMW dostalo do potíží. Jeho řidič Ján R. (tehdy 37) v místě, kde měl jet 80 km/h, šlapal na plynový pedál mnohem silněji. Přitom vjel do obrovské louže a dostal aquaplaning. Auto dostalo hodiny a chvíli jelo zadní částí napřed. „Pak v místě, kde ještě nebyla svodidla, vyletělo z dálnice,“ uvádí Bláha.
„Podařilo se nám prokázat, že na dojezd na místo neštěstí měl z Bratislavy řidič překvapivě krátký čas. Tehdy na dálnici mezi Bratislavou a Humpolcem byla navíc řada uzávěr. On to musel hnát na Prahu skutečně hodně vysokou rychlostí,“ říká expolicista. Kolik že to bylo? „Už si to přesně nepamatuji,“ uhýbá s přímou odpovědí. Dostupné zdroje uvádějí rychlost 114 až 131 km/h.

Musíte vědět!

23 let od smrti Alexandra Dubčeka: Nařídila jeho likvidaci Moskva?

Celý článek

.

4

Záchrana pásy
Řidiče prý zachránilo, že byl připoután bezpečnostním pásem. Vyvázl s lehčím zraněním. Zadním oknem po dopadu vozidla pod stráň dálnice vylétl nepřipoutaný Dubček. Skončil těžce zraněn.

První tajemník ÚV KSČ
Československý politik. V roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Zúčastnil se Slovenského národního povstání, v němž byl zraněn a jeho bratr Július padl. Pak se začal politicky angažovat. Absolvoval Vysokou školu politickou ústředního výboru KSČ a získal akademický titul doktora sociálněpolitických věd (RSDr.). V lednu 1968 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ a následně vůdcem pražského jara 1968. V době normalizace byl z politiky zcela vyloučen. Do důchodu pracoval v podniku Západoslovenské státní lesy jako mechanizátor. Po roce 1989 se vrátil do politiky a stal se předsedou Federálního shromáždění. Ostře odmítal rozdělení Československa.


Nechtěl trest pro řidiče
Šoféra netrestejte, vzkazoval Dubček z nemocničního lůžka. „Vím, že si nepřál, aby jeho řidič byl za tu nehodu potrestán. On později přesto u Vojenského soudu v Táboře dostal rok nepodmíněně,“ zdůraznil expolicista Josef Bláha. Sednout za mříže si však Ján R. nikdy nešel. V tu dobu se dělila republika a na Slovensku byla vyhlášena amnestie.


Záhady se nekonají
Dálniční 88. kilometr je rizikový úsek. „Pochopitelně na přetřes přišly i případné patogenní zóny. Prověřovalo se to, na pomoc byl přizván i znalec z Bratislavy, ten byl přítomen koneckonců i při pitvě Alexandra Dubčeka a potvrdil, že smrt politika byla neodvratitelná. Čeští lékaři pro něho udělali maximum, co mohli,“ vysvětluje Josef Bláha. „Patogenní zóny se nepotvrdily, diskutovanou záhadně zmizelou aktovku politika zajistila na místě ochranná služba a zosnovaný atentát ze strany KGB za rok 1968 je rovněž úsměvný,“ dodává vyšetřovatel.

Policista s politikem nemluvil
„Na místo jsem dorazil, když už byl Alexander Dubček odvezen z místa záchranáři,“ vzpomíná Josef Bláha. Popírá, že by v průběhu celého vyšetřování na něho kdokoliv vyvíjel sebemenší tlak. „Věděl jsem od samého začátku, k jaké nehodě jedu. Několikrát jsem panem Dubčekem jel do pražské Nemocnice Na Homolce nikdy mě však k němu lékaři nepustili pro jeho zdravotní stav. Pak nečekaně zemřel. Já ho nikdy nevyslechl,“ říká.