Drama fotbalistů uvězněných v jeskyni: Jak je změní 18 dní pod zemí? A rozhovor s českými jeskyňáři
Sledoval je celý svět, dechberoucí, riskantní a nade vše obětavá záchrana 12 kluků a jejich trenéra ze zatopené jeskyně na severu Thajska se stala globálním příběhem se šťastným koncem. Osmnáct dní trvalo drama, v úterý potápěči vyvedli poslední uvězněné z podzemí. Na místě už jsou američtí filmaři a točí první záběry a rozhovory pro budoucí hollywoodský trhák.
Životy malých fotbalistů se od chvíle, kdy se vydali ke zkoušce odvahy, totálně mění…
Překvapil je déšť
Fotbalový tým malých »Divočáků« vstal v sobotu 23. června do slunečného rána. Dvanáct sportovců ve věku od 11 do 17 let se ten den chystalo na výlet s mladým asistentem trenéra Ekkapolem Chantawongem (25), který měl chlapce poprvé na starosti úplně sám. Výlet do hor Dong Nai Non, které jsou známé překrásnými vodopády a tajuplnými jeskyněmi, měl být jakýmsi teambuildingem. Vše šlapalo podle plánu, ovšem jen do chvíle, kdy se rozhodli na stvrzení vzájemného pouta vydat do hloubi jedné z jeskyní a podepsat se na stěnu. Není známo, zda kluci trenéra přemluvili nebo nápad pocházel z jeho hlavy. Skupina nicméně ignorovala varování před vstupem do sluje a vydala se na 2,5kilometrovou cestu do útrob jeskyně. Mezitím se venku strhla průtrž. Přívalový liják zatopil přístup do jeskyně a tým po vysvícení baterek zůstal uvězněn v černočerné tmě. Bez jídla, pití a v nejistotě, zda je vůbec někdo najde…
Hra o čas
Záchranáři chlapce našli po devíti dnech. Do jeskyně jim denně pod vodou dopravovali potraviny, pití, přikrývky a léky. Hasiči nepřetržitě odčerpávali vodu, bylo ale třeba vymyslet plán, jak malé fotbalisty z vězení co nejrychleji dostat. Několik zemí včetně České republiky vyslalo do Thajska odborníky i materiální pomoc. Brzy bylo rozhodnuto, záchranáři děti naučí plavat a poté je s pomocí dýchacích přístrojů vyvedou ven.
Kurzy potápění dostávali od 4. července, o čtyři dny později byla vysvobozena první skupinka. Velká část cesty za denním světlem přitom vedla pod hladinou. Aby děti nepanikařily, dostaly před vstupem do vody anxiolytika – léky proti úzkosti. Trojčlennou skupinku vždy vedl zkušený potápěč, který razil cestu. Za ním plaval jeden z fotbalistů, jako poslední pak další potápěč, který chlapce tlačil.
Karanténa
Z jeskyně byli malí hrdinové převezeni rovnou do nemocnice, kde v karanténě procházejí testováním na různé infekce. A čeho se hoši po návratu na svobodu dožadovali jako první? Televize. Potřebovali přece vidět fotbalové mistrovství světa…
Speleolog Jan Sirotek: Ze zatopených 100 metrů je najednou kilometr pod vodou...
Jak jsme na kolize podobné thajskému dobrodružství v jeskyních připraveni u nás? I když podobné nebezpečí v takové míře nehrozí, mají Češi jeskyňářské tradice i obrovské zkušenosti. „Máme pro tyto případy Speleologickou záchrannou službu, která je zapojena do integrovaného záchranného systému. Jde o dobrovolníky, ale jsou to špičky ve svém oboru,“ říká potápěč speleolog Jan Sirotek (41).
Jeho láska k jeskyním začala kvést ve věku kluků v Thajsku. Spouštěli se do hlubin ještě s pionýrským oddílem. Později se z něj stal jeskynní potápěč, který i zachraňuje jiné. „K jeskynnímu potápění mě přivedly okolnosti, když nás při zkoumání Sloupského koridoru Amatérské jeskyně v Moravském krasu zastavila voda. Tři roky jsme se ji snažili odčerpat, obejít, ale marně. Takže nám nezbylo nic jiného než se naučit potápět.“
Amatérská jeskyně
Amatérská jeskyně je pro speleology kult, v roce 1970 zde dva jeskyňáři zahynuli. Byla objevena v roce 1969 a měla být pojmenovaná po Klementu Gottwaldovi. Její původní název zachránil soudruh Josef Korčák, rodák z Moravského krasu, který se zasadil o to, aby přejmenována nebyla. Sirotek tu v roce 2005 po letech intenzivních výzkumů proplaval do Sloupsko-šošůvských jeskyní a dokázal tak jejich předpokládané propojení. Jde o nejdelší jeskyni, její propojení přesahuje 40 km. Veřejnosti přístupná je jen při mimořádných událostech.
Celý článek najdete v tištěném Aha!
