Kde zapršelo, tam rostou: Jak se chovat k houbám?
Jako národ jsme doslova posedlí houbařením a vším, co je s ním spojené. Právě proto mnohdy až zaráží množství lidí, kteří pořádně nevědí, jak s houbami a podhoubím zacházet. Deník Aha! přináší pár dobrých rad, které ctili už naši předci.
Zesnulý klasik československé mykologie Miroslav Smotlacha (†87) vždy tvrdil, že každá houba – jedovatá, jedlá či nejedlá – je nedílnou součástí přírody, lesa, ve kterém roste. Kdo se k houbám chová náležitě, chová se dobře i k přírodě a lesu jako takovému. Šetří životní prostředí a chrání je pro ty, kdo přijdou pro něm. Není na škodu si zásady správného houbaření připomenout. S největší pravděpodobností nás totiž časně na podzim čeká »druhá vlna« růstu hub a košíky se začnou plnit.
Zesnulý klasik československé mykologie, Miroslav Smotlacha (†87) vždy tvrdil, že každá houba – jedovatá, jedlá či nejedlá – je nedílnou součástí přírody, lesa, ve kterém roste. Kdo se k houbám chová náležitě, chová se dobře i k přírodě a lesu jako takovému. Šetří životní prostředí a chrání je pro ty, kdo přijdou pro nás. Není na škodu si zásady správného houbaření připomenout. S největší pravděpodobností nás totiž časně na podzim čeká »druhá vlna« růstu hub a košíky se začnou plnit.
Co na sebe do lesa
Vzhledem k masivnímu výskytu klíšťat se vyplatí – a to i dívkám a ženám – vyrazit na houby v kalhotách, které se dají přehrnout přes obuv. Buď klasické holínky, nebo pevné kožené boty. Ostatní oblečení volíme tak, aby zajišťovala volný pohyb (na houbách se často shýbáme) a prodyšnost. Zpotit se a pak prostydnout ve větru hrozí nemocí.
Tip Aha!: Jistý hajný v Brdech odpuzuje klíšťata pivovarskými kvasnicemi. Do kapes si dá tablety Pangaminu a klíšťata na něj nejdou.
V čem je odnést
Základem je proutěný košík, prodyšný a pevný (jen barbar sbírá do igelitové tašky, kde se houby zapaří) a pořádný skládací nožík. Bohatě postačí klasická rybička, i když dnes se dají koupit nože se štětcem na očištění hlav hub od zaschlého listí a jehličí. Dobrý houbař s sebou nosí i čistý kapesník, kterým svůj úlovek v košíku přikryje. Zabrání tak znečištění hub a ušetří si doma práci.
Tip Aha!: Hlavičky hub nejlépe čistí obyčejný navlhčený fáč. V igelitovém sáčku nevysychá!
Jak je sbírat
Zmíněný Miroslav Smotlacha razil metodu opatrného vykroucení houby z lesní půdy. Jakýkoliv jiný postup podle něj poškozoval podhoubí. I obecně oblíbené »vydloubnutí« houby znamená, že spolu s třeněm (nohou) houby vytrhneme z podloží část jejího podhoubí, narušíme ho a další růst hub omezíme. Přestárlé nebo byť i jen částečně zaplísněné houby nikdy nebereme – plíseň už je všude.
Tip Aha!: Houby nikdy nevykrajujeme nožem. Zbytek její nohy v zemi začne hnít a může zlikvidovat celé podhoubí.
Než je dáme do košíku
Každou houbu pořádně prohlédneme, zbavíme ji nečistot a slimáků. Dolní část třeně zlehka oškrábeme (nikoli ořežeme!) nožem a pak jím uřízneme spodek houby. Pokud není červivá, uložíme ji do koše a hledáme dál.
Tip Aha!: Houby nikdy nerozkrajujeme vejpůl. Nejenže tak okorávají a vysychají, ale ztrácejí své aroma.
Co s nimi doma
Ideální je, když houby sbírá celá rodina a předem si řekne, ke komu a do jakého košíku jaké houby dát. Kdo ponese (společný) úlovek, určený k nasušení, kdo mladé a tvrdé plodnice k nakládání a kdo třeba houby na smaženici. Po návratu domů se tak ulehčí a urychlí zpracování hub. Receptů a návodů na jejich následnou kuchyňskou úpravu jsou stovky a každému lehce dostupné.
Tip Aha!: Nikdy nesušíme houby na novinovém papíře a na přímém slunci.
