EU přestane uprchlíky vnucovat, Česko ale na ně bude »cálovat«: Migrační problém ve 4 bodech
Jako vesničku z komiksu o Asterixovi a Obelixovi si český premiér Andrej Babiš (63, ANO) představuje Evropu. Včera se vrátil z bruselského summitu s malým vítězstvím: Česku už uprchlíci nebudou vnucováni, to ale bude muset být podle odborníků více solidární. Přeloženo: VÍCE PLATIT!
Po skoro desetihodinovém jednání o migrační politice skončil summit šéfu vlád a států nečekaným kompromisem. Diktování kvót Bruselem už je minulostí, nově by si uprchlíky vzaly jen ty země, které o to stojí. To ale rozhodně nebude případ Česka, kde se ukazování vlídné tváře uprchlíkům příliš nenosí. Češi totiž nejsou multikulturalismu uvyklí.
A SPD znáte?
„Ve Francii máte miliony lidí ze severní Afriky, kteří přišli pracovat a zůstali. To samé v Německu. Ale u nás máme z tohoto systému obavy, a máme extremistické hnutí SPD, které tohoto strachu využívá. Lidé jsou znepokojení,“ vysvětloval Babiš francouzskému listu Le Figaro.
EU z komiksu
V rozhovoru také český premiér nastínil svou vizi Unie. „Evropu si představuji jako vesnici Asterixe a Obelixe, vesnici složenou ze 27 zemí. K tomu je ale třeba území vsi vymezit, nejlépe podle přirozených hranic při pobřeží,“ uvedl šéf české vlády. Teprve pak může podle něj fungovat volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob.
Experti pro Aha! přinášejí odpovědi na 4 zásadní otázky
1. Je výsledek summitu vítězstvím ČR a V4?
Šéfové vlád a států se dohodli, že evropské země nebudou muset převzít spoluzodpovědnost za migranty ze Středozemního moře, jak prosazovala Itálie. Země V4 (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) proto výsledky summitu chápou jako své vítězství. „Vůbec ne. To je dohoda všech, ne Česka, ne V4, ale všech. Tvrdit dál, že vyhrála třeba Itálie, nebo V4, tak tím se jen pokračuje v hádce. Tohle je kompromis,“ říká exministr zahraničí Cyril Svoboda. Politolog Jiří Pehe přitakává: „Je to vítězství v tom smyslu, že Evropská unie zatím zůstane vnitřně průchozí, nebudou se vnitřně vytyčovat hranice a nepadne Schengen. To kdyby se stalo, tak samozřejmě nejvíce postiženy by byly malé, exportně orientované státy, jako je Česká republika.
2. Mohou i v Česku vzniknout »hotspoty«?
Takzvané hotspoty čili centra, kde se uprchlíci »proklepnou« a zjistí se, zda mají nárok na azyl, či nikoliv, jsou zatím jen v jižních státech. Unie se shodla, že by měly být v místech, odkud se uprchlíci na moře vydávají, například v Libyi či V Tunisku. Ovšem hotspoty mohou zřídit dobrovolně i další země EU. „My tu žádné migranty nemáme, tak proč bychom je zřizovali? Hotspot má smysl jen tam, kde čelíte migraci,“ říká Cyril Svoboda. Také vláda dlouhodobě prosazuje, že migrantům se pomáhat má, ale jen mimo území Unie.
3. Pokud »hotspoty« nezřídíme, hrozí Česku postihy?
Ještě před summitem se mluvilo o tom, že nesolidárním zemím se státy EU postiženými migrací by Brusel mohl posílat méně peněz. Teď to vypadá, že Česko bude muset přispívat na migranty více. „Otázka finančních kompenzací těm zemím, které se o uprchlíky na svém území starají, je na místě a neviděl bych to jako trest pro Českou republiku. Ale to je jenom teorie, to zatím nebylo schváleno,“ říká politolog Pehe. „Pokud chceme zbytku Evropy dokázat, že to myslíme vážně, tak bychom měli finanční pomoc zvýšit,“ dodává.
4. Jaký je výhled přílivu uprchlíků?
Podle evropské »pohraniční« agentury Frontex se v květnu do EU za prvních pět měsíců letošního roku dostalo kolem 43 200 uprchlíků. To je o 46 % méně než loni za stejné období. „Teď se velmi daří ilegální migraci kontrolovat. Migrace ale bude pokračovat, protože důvody migrace jsou vážné: jsou lidé, kteří žijí v oblastech, kde není vůbec žádná voda, kde jsou mimořádně těžké životní podmínky, válka...“ míní Svoboda. Podle něj je nutné více vypomáhat v Africe: „Na to je ale opět třeba společné řešení, nikoliv jen národní.“
