Velký průvodce medem: Druhy, chuť, účinky

Včelaři od nepaměti rozeznávají v zásadě pouze dva základní druhy medu – květový a medovicový. Ten první má výrazně světlou, nažloutlou barvu, zatímco ten druhý je tmavý, někdy až dočerna. Proč tomu tak je a co nám vlastně včely nasbíraly?

Tmavý med – medovicový
U jeho počátku je tzv. »medovice«, sladká šťáva, kterou vylučují mšice a červci, žijící na různých dřevinách. Nejčastěji se to týká jehličnanů, ale také typicky městských stromů – lip, dubů, buků i jiných. Mšice napichují rostlinné sítkovice, kterými proudí míza, a sají ji. Ve svém trávicím traktu pak spotřebují většinu jejích živin, hlavně aminokyseliny a některé cukry. Přebytek vylučují v podobě tmavé a sladké kapičky. Včely ji sbírají a v úlu dál zpracovávají.
Jaké má vlastnosti?
Medovicový med obsahuje (ve srovnání s květovým) méně cukrů, ale víc minerálních látek a rostlinných barviv. Má ostřejší chuť, pomaleji krystalizuje.

Světlý med – květový
Zcela právem se mu říká květový, protože je z nektaru květů. Včela sběračka ho do svého medového váčku najednou nasbírá asi 40 miligramů, v úlu ho předá dalším včelám – dělnicím, které ho přenesou do komůrek v plástvích a zahušťují svými trávicími enzymy. Poté, co obsah vody v této snůšce klesne na zhruba 18 %, včely komůrky zavíčkují voskem a med dál zraje. Květový med může být buď smíšený, nebo z jednoho zdroje – pak hovoříme o medu lipovém, řepkovém, akátovém atd.
Jaké má vlastnosti?    
Je sladší a obsahuje víc jednoduchých cukrů – glukózy a fruktózy – než medovicový. Proto má okamžitý vliv na výkonnost organismu, dodá mu ihned energii. Má poměrně hodně minerálních látek, zejména hořčíku, draslíku, vápníku i železa.

Hlavní složky medu
Fruktóza – až 38 %, glukóza – až 33 %, sacharóza – cca 10 %, vyšší cukry – až 10 %, minerální látky, aminokyseliny, enzymy, organické kyseliny, barviva a vonné látky. Až 20 % medu tvoří voda.

Jak pracuje včela
Dělnice žijí ve snůškovém období zhruba šest týdnů, tzv. zimní včely, které přezimují, mají vyměřenou dobu od září do dubna. Vědci propočetli, že na jednu čajovou lžičku medu, asi 20 gramů, musí včela obletět a nektar nasbírat nejméně z tisícovky květů.

 
Krystalizace medu
Tuto vlastnost, ne vždy vítanou, mají zejména květové medy, obsahující vyšší podíl hroznového cukru – glukózy. Pokud ho ihned po vytváření prvních krystalků budeme každý den 3 – 5 minut pomalu promíchávat, větší krystalizaci zamezíme a vznikne tzv. pastový med, ideální pro namazání na chléb nebo pečivo. Med už zkrystalizovaný ponoříme ve sklenici do teplé vodní lázně (ne víc než 45 st. C.) a on získá původní tekutou podobu.   

Tip Aha!
Nikdy nepřidáváme med do vařícího čaje ani ho v hrnku vroucí vodou nezaléváme. Jinak zlikvidujeme všechny jeho léčivé vlastnosti, zůstane jen sladká chuť!